Koštaj

VSTUPENKY V PRODEJI
Vstupenky na jedinečný jarní Festival otevřených sklepů, který se uskuteční 21. a 22. března 2009 na Velkopavlovicku, jsou již v prodeji. Lze si je rezervovat na stránkách festivalu (http://www.otevrenesklepy.cz).
POZOR! K dispozici je pouze 2000 vstupenek a další nebudou!

Ej sady boosty

Dneska, asi tak za půl minuty dáváme akci. Domlouvačky na léto, pařaj a chalaj, aj pivisko chalajný z Dalešic. Toš tak dáváme to. U zelené kočky na Solniční. Zatím jsou přihlášeni: Pepek, Francok a Pjetor. Sady

Kotel plavačka

Ej tak sada. Zítra se paří plavajbék až na haluzaj, přímo v boostu na akci. Paříme na hodinku, srazisko před Bůů bazénem v 15:00, dáme si to dost dobře. Ke vstupnýmu si vemte ještě nějakej boost na zálohu, chcou tam myslím 50,- navíc. Kotel.

Kalčr kamink sůn

Ej faha, tak jsem dneska nafáhl čtyři lupencoky, toš definitivně si zafáhněte do kalendáře následující již avizovanou akcaj:

Ekologický institut Veronica ve spolupráci s Nadací Veronica
a Česko-nepálskou společností
uvede v neděli 8. února 2009 v 19 hodin
ve světové premiéře a současně v první derniéře novou
divadelní hru

Y a M
aneb Tisková konference z prvního setkání Yettiho a Mauglího
v Nepálu

Hra se koná u příležitosti svátku sv. Veroniky a jako součást
Nepálských dnů v Brně 2009

Autor: Mojmír Vlašín
Odborní poradci: Aleš Máchal, Ivo Dostál, Naďa Johanisová
Jazyková korektura: Štěpán Vlašín

Produkce: Lucie Anderová, Zuzana Galle, Olga Krejčířová, Eva Slezáková
Až do pozdních večerních hodin je pro Vás kromě divadelního
představení připraven další atraktivní program !

V ceně vstupenky za 180,- Kč je také žraut, dobré víno a vystoupení
populární cimbálovky Veronica (bez cimbálu).

Následuje malá aukce unikátních předmětů, jejíž výtěžek bude zaslán
Jihomoravské základní škole v Khada Déví v Nepálu.

Akce se koná v neděli 8. února 2009 v divadle Husa na provázku, Zelný
rynek č. 9. Začátek v 19 hodin, vstup od 18.30 hodin.

asterioncon - faha v Praze

Pro pařajníky drdůje a intenzivní masiče posílám pozvánku na jednu haluzku:
Herně knižní odpoledne s Asterionem

Pro všechny příznivce herního světa Asterionu, jakož i pro všechny další příznivce her na hrdiny, připravili Orlí poutníci a Městská knihovna v Praze zajímavý program: besedu s autory knižní řady Asterion od vydavatelství Straky na Vrbě, ochutnávku her, nové přátelé a příjemné prostředí. Vydavatelství Altar představí své plány do budoucna a zodpoví tajemství minulosti (možná), pro všechny bude připravena soutěž o hodnotné ceny (určitě) a nejspíš přichystáme i nějaké překvapení.

Asterioncon můžete navštívit v pátek 6.2.2009 od 15:00. A důležitá informace: Vstup volný. Místem konání je Knihovna Smíchov (Nám. 14. října 15, 150 00 Praha 5), kde se kromě jiného odehrála i páteční část CONiáše.

Rádi vás uvidíme v co nejhojnějším počtu.

Program Asterionconu:

15:00 - Nakladatelské povídání
Michael Bronec za Straky na vrbě a Martin ,,Bouchi" Kučera za Altar hovoří o společné minulosti, aktuální současnosti i plánech do budoucna
16:00 - LARPy z prostředí Asterionu
Pořadatelé asterionských LARPů představují své minulé i chystané projekty
17:00 - Asterion, náš váš svět
Diskuze tvůrců Asterionu a jejich přátel se čtenáři a hráči
18:00 - Knihy z prostředí Asterionu, Město přízraků
Diskuze s autory asterionských příběhů a představení chystané knihy

Na Asterionconu se můžete zúčastnit soutěže o věcné ceny. Správné odpovědi budou slosovány a vítězové vyhlášeni v přestávce po 17.té hodině. Návštěvníci conu obdrží na lístečcích tyto otázky (vzhledem k jejich záludnosti je zveřejňujeme dopředu, abyste měli dost času na přípravu:)

Soutěž:

1) Quanila je:
a - tradiční návykový asarijský nápoj
b - nemanželská dcera krále Waldena
c - pouštní oblast v Duhovém pralese

2) Severní kontinent na Asterionu se nazývá:
a - Tarie
b - Lendor
c - Nebraska

3) Jak se jmenuje známý a uznávaný teoretik magie na Univerzitě magie v Albireu?
a - Alwarin
b - Noah Sealth
c - Eldros

4) Ve které z uvedených možností je správných deset členů sedmnácti dobrých bohů - tzv. Sedmnáctky?
a - Mirtal, lnaka, Maeborn, Nuaklatul, Gor, Estel, Aurion, Siaron, Siril, Alcaril
b - Mirtal, Siaron, Gor, Aurion, Siril, Alcaril, Estel, Finwalur, Bongir, Mern
c - Mirtal, Estel, Siaron, Finwalur, Bongir, Gor, Inaka, Khar, Dreskan, Sarapis

5) Albireo znamená v jazyce Arvedanů:
a - Nové město
b - Město bílého mramoru
c - Město žabích králů

Toš schválně, jak kdo znáte Asterion? Kdo mi pařne správnou akcaj, má u mě drdůjnou haluzku;-)

Pařajská pařaj

Ej bačajfah! Co takhle pářka na kotli? U nás doma nikdo nekotlí a tak je to fajná možnost pro decentní pařaj. Ve chvíli, kdy se paří maximální učajbék je i docela sádka valit někam do fahu. Proto bychom si Vás veškeré bačerstvo dovolili nafáhnout společně s Pannenkou na pařaj do Ivanovic. Haluzka v piatok večer. Na programu vedle možnosti drdůje a sauny zde máme další boosty. Třeba pojmenovat nové bačky. Můžeme jim navrhnout i možnosti jejich slavnostních jmen. Pro Panenku mám jeden skromný návrh - "rozverná" ;-) No a další akcaj je v tom, co se bude pařat. Jako vstup je hodně syrexu - jakéhokoli, nejlépe tvrdého: eidam, gouda, hermouš, niva.. (máme dobrej fah na spíkání sýrexů do haluze). A dalším vstupním lístkem je pytlíček koupacího písku pro činčily ( resp. pro Cchudlinu). Jsme zde totiž zakempení až v sadaji na učajbéku a dobrá sádka se zásobovačkou a dobrým pařajem dá solidní haluzku.
Jo a s plavačkou je kapku sádka, vzhledem k dnešní smsaji Pepka a domlouvačkám tady na blogaji je to faha. Další komenty k plavačce tedy tam. Jinak má hlavní osaděnost potrvá do 29.1. odpo. Poté už snad půjde lehký boost vypářnout. Do té doby zatím jen tato pařaj. Ej haluzka. A copak medovincka, testůvar?

Plavačka

Hej hou, v úterok dáváme plavačku až na haluzku. Oficiální srazuj na plavajbék bych viděl 14:04 na Konečného náměstí, odtama pofaháme rovnou na plavačku Kometaj. Plánujem plavat pěknou chvíli, pořádně to oboostit a nafahat. Lojzek se k nám přidá během fahání, jak je na tom Freon s Pjetorem nevím. Pannenka je zkotlená zkouškovým. Hoďte svoje fahy a ofic. přihlášení na akci do komentářů!

PS: Pjetore, ozvi se mi na icq, něco pořešíme.

Kalčरोफह्य s chalajem

Ej haluzajka, kdo paříte na toho osmýho na kalčrovar s chalajem? Je třeba to zamluvit. Víc info je o tom v postu Pepka o kalčrůvarcech, Jde o Nepálský divadlo s rautem, cimbálovkou a samýma fajnýma pařmenama. 8.2. večer v Huse. Kdo paří, ať nakotlí. S Pannenkou to zamluvíme.
Jinak přeji všem bačům úspěšné školní kotlení popoletních fahů a dávám do léna akcaj debatu, kdy že který víkend se vám hodí na ukotlení slibných *101# koncem února. Další fah je, jak se to paří s *101# kuřajem, pls nějaký post.

Hory, doly, dálky, cesty... ej ej finwalurský srazuj na léto

Kotlice haluzka booster sádka, dnes v 14:00 Modrá čajovna,
Program: čajůvar, snad i kuřaj a hlavně domlouvaj
Domlouvák: Léto bačerného stylu. Mimo *101# (v plánu první pol. července) je hlavní fahou i nějaká outdoor akce ať už v naší domovině tak i akčně někde daleko v boostu na horách, kde už ani lišky nepaří dobrou noc, protože jsou zpařený.
Všichni jsou vítáni. Ej ej haluzaj toš dávaj.

2) první plavačka - Tesla na Lesné, 12:00, 14.1. plavačkuj. Mají tam od MU vstup zadara. Francok kotlí, chcete-li, boostněte na kotel.

Kulturní fážky 8. - 22. 1.

Hej kotel haluzka, Francok mě požádal abych ho nahradil v tomto rozkotlávání. Jsou to sádky kotelné, nejsem si jist jakých kvalit dosáhne můj výběr akcisek, ale pokusím se o co nejlepší sádky. Tedy pařaj.

100 000 let sexu
Co jsem slyšel, tak výstava dobrá akorát tak k podivení a zhaluzení. Třeba nám to může něco dát i do drdůjnýho pařaje. Dáme si to? Paří to v západním křídle Špilberku, ostře aj nářezně. Nakotlávají to tam až do půlky únorcuje. V diskuzi se dohodneme kdy to tam dáme, já tam půjdu určitě. Když se ke mě někdo přidá, dáme haluzku

Rolling Stones
Kvalitní (dokumentárně hudební) pářka v nově zrekonstruovaným Artu. Paří to tam jen 16. a 17. lednůvara v časech 18:45 a 21:00. Nevím pro kolik z vás by byl tento fah přínosem, jde ale zcela o legendární fážku, a když je podpořená novým repro v Artu... Hm?

Sedm samurajů
Hodně masivní akce. Paří ji ve Scale. Od osmičky večerní 15. 1. Hej hej? To je pařaj až za roh. Pro více info o filmu Klik sem.

Nosferatu
Hodně tradiční upírskej hororek. Kvalitní zážitek, pářka solidka. Od osmi 16. 1. Scala. Kotlíme?
Více info klik sem

Brigoška

Ej sádka na kotli. Mám tu pro bačery zajímavou nabídku dlouhodobé brigády v lanovém centru PROUD na Lesné. Je to akcaj, lezečky zadarmo, plus bonusy, volné vstupy pro bačery etc.
Podmínky: Dlouhodoboá spolupráce
Aktivní zájem o zážitkovou
pedagogiku, lezení,
lanové prekážky,...
Vek nad 18 let
Nabídka:
Práce s lidmi
Kreativní prostredí pro
vlastní realizaci
Vzdelání v oboru
Prijemné pracovní prostredí
Plat 70,-/hod

Pokud máte zájem,
pošlete životopis s fotografií
na e-mailovou adresu
brno@lanovecentrum.cz
nebo pro bližší informace
volejte 602 730 072

Ten fahmen, co to tam kotlí se jmenuje Myšák, normálně se myslím jmenuje Michal Němec, ale to si nejsem jistej. Tedy solidní sportovačky, zážitky a celkově prostě boost. Když řeknete, že znáte Vlčata, nějaký lidi z Lužánek, tak to máte v kapse. Ej?

Cesta

Uvnitř hrobky to páchlo zatuchlinou, nejspíš tam nikdo nevkročil už hodně dlouho. V první místnosti jsme narazili na celkem ucházející sochu jakéhosi bojovníka, naneštěstí se ukázalo že to jen tak obyčejná socha nebude, zkončilo to pro sochu velmi špatně, milovník umění by zaplakal.Avšak díky tomu nám již nic nebránilo vstoupit. Vcelku mě iritovala výška chodeb, nic pro mě...Nebylo tam ani moc zajímavých věcí, zdi byly počmárané kytičkama o kterých Svadhistána tvrdila, že je to staré skřítčí písmo. Navíc se z toho vyklubalo menší bludiště. Nakonec se nám však zdárně podařilo se dostat k jádru. Byla jím místnost mnohem vyšší než ostatní chodby a místnosti, dokonce jsem se mohl narovnat. Celé zlatem zdobené místnosti s různými historickými výjevy na zdech dominoval nádherný sarkofág. Začali jsme se po té místnosti poohlížet, byla tam spousta zajímavých věcí, ale po kýžené sošce nikde ani stopa. Až najednou Arul sáhl do zdi a vytáhl ji. Všichni se tomu divili. Arul tomu, že jsme si jí nevšimli a my, že si jí všiml on. Nebylo by zcela normální, aby se nám v tuto chvíli nestal nějaký průšvih. Ani ne minutu po objevu sošky se víko sarkofágu odsunulo a vylezl další pidimužík, s ohledem na stáří celého objektu byl pozoruhodně zachovalý. A samozřejmé se mu nelíbilo naše počínání, s nesmyslným mumláním se proto vrhl přímo na nás. Naše obvyklá obrana se ukázala neúčinná, dokonce ani Arulova poklička jej nezdržela dostatečně dlouho. Po této zkušenosti a po krátké poradě Arul vytvořil svítící dveře a my se kupodivu dostaly jen ke vchodu, ačkoli bylo plánováno přemístění až k vesnici. Tato pařba v kryptě stála život dva naše přátele z řad orlích poutníků, kteří nás měli doprovázeli do Tarosu.
Po cestě do vesnice se nás jen pokusila přepadnout parta skřítků. Tihle pidižvíci mi začínají lézt na nervy. Finwaluru dík jejich pokus byl zakončen neúspěchem. Také jsme potkali nějakého skřítka tvrdícího, že jde po stopách příznivců Zanzibara. S ním jsme se po následující den ráno rozloučili pokračovali jsme ve zpáteční cestě do vesnice. Náš příchod již byl očekáván a po vyléčení nemocných skřítků začaly ohromné oslavy. Žel nebylo na jídelníčku maso, další podivná věc na skřítcích. Vyhýbají se paření masa.Když byla oslava v nejlepším, přiběhly z lesa nějcí vyděšení skřítci. Prý se opět objevil ten stín který tu již zabil mnoho z nich a ten kvůli němuž byly i nemocní. Nezbylo nic jiného, než je tohoto stínu zbavit natrvalo. Všichni bojeschopní krom Arula a Svadhistány se odebrali do boje. Netrvalo dlouho a bylo po stínu. Myslím, že by to zvládli i bez nás, alespoň jsme se s Atiou protáhli, skřítci z vesnice jsou sice pohostinní, ale příbytky mají na nás příliš malé.Příchod do vesnice nebyl tak slavný jak se dalo očekávat. Nějací maskovaní skřítci totiž unesli starostu i jeho dceru. V tu chvíli nám došlo, že v tom bude víc než je na první pohled patrno.
Sbalili jsme věci na vozy a i přes tvrdý odpor skřítků jsme odjeli. Cesta nás vedla zpět přes Jasný Svit, kde se nám v noci skřítci pokoušeli vykrást vůz s čajem. Tento pokus skončil neúspěšně a skřítci skončili rozházeni po okolí. Ráno jsme doplnili zásoby a vyrazili vstříc Tarosu. Cesta probíhala poklidně, až na několik zákeřných přepadů, kterých se na nás dopustili Anjesovi muži. Přepady zaplatili útočníci životy, my životy našich dvou Orlích přátel a oběma vozy s mnohým vybavením a věcmi na nich naloženým. Paničky však nezískali. Co bylo však horší, po jednom z přepadů na nás zaútočili oni maskovaní skřítci co "unesli" starostu, a unesli Arula. Ej dali nám sádku, ty jejich krátký nožky umí v lese běhat docela dobře. Ale na mě neměli. Běhačkovali jsme hned za nimi. Střílečky ukrutný jsme jim ale moc nestihli opařit, odnesl je jen jeden šunt. Ostatní zesadili velký svítící dveře a někam pláchli... Kam? Běželo nám v hlavách. Ó sady. Ještě že jsme jednoho sejmuli do haksny. Ostrou bušičkou jsem z něj vymámil jedno místo. Černá pagoda. Arul o ní mnoho večerů povídal. On je hodně světaznalý... No ale abychom ho zachránili, vytáhli jsme do pronásledování. Té rychlosti však nebyly paničky schopné. A také je to tam hodně sadebné. Usnesli jsme se na nejlepším řešení - celá družinka vyjma mé smradlavosti vyrazí za Arulem, já hodím všechny naše věci a slečny šlechtičny do Tarosu.
A tak se stalo. Cesta, na které mě doprovázel Finwalur byla bezproblémová. Do Tarosu jsme však přijeli pozdní hodině. Těsně po uzavření bran. Svoboda která v tomto městu teče proudem je doopravdy ukrutná. Stráže se nedali uplatit. Když však paničky vyjevily své postavení, brána začala lomozit a už se zvedala. Škoda že tu nebyl Arul. S ním by ten vstup do města byl bezproblémový. Už mi začíná chybět. Ouuu. Musím rychle za ním, pomoci mu. Ve městě jsem bohudík potkal Frantu Kadrnožku, mistra v jahodových koláčcích. Po krátké řeči jsem mu svěřil naše věci i paničky. Finwaluru dík!
Další ráno jsem už byl na cestě zpátky do Zlatého lesa. Černá pagoda byla daleko. Avšak Finwalur mě vedl tou nejkraší cestou. K pagodě jsme již všichni dorazili až v podvečer. Co jsme spatřili nás velmi zfahalo. Snad třicet těch podlých pidižvíků sedělo v kruhu kolem portálu na kterém byl přivázán Arul s podřezanou žílou na jedné ruce. V čele skřítků stál "unesený" starosta. a předříkával nějaké temné modlitby. Nad Arulem se začínal zhmotňovat černý stín. Nemuseli jsme být světaznalí jako Arul, aby nám došlo že jde do tuhého. Nastaly krvavé žně. Skřítčí těla pod tlakem cepu velitele Orlíků létala vzduchem za zvuku drnčících tětiv, svistu šípů a hlasité modlitby k Finwalurovi. Nic nemohlo tyto jatka zadržet. Naneštěstí byly ztráty i na naší straně. Ačkoli jsme zachránili Arula, nebylo vítězství plné. Neboť jak jsme se později dozvěděli, byli jsme při povstání samotného Zanzibara navíc v této tuhé bitvě padli další dva Orlíci z našeho doprovodu. Arul byl sice zachráněn, avšak pořád onen stín rostl a nabýval tvaru. Z posledních sil Arul vytvořil svítící dveře díky nimž jsme unikli jisté zkáze.
Objevili jsme se daleko od toho všeho, daleko a v bezpečí uprostřed obilného pole.Teleportem byl Arul silně vyčerpán, v nás všech ostatních zůstávala jistá hladina adrenalinu z nedokončené bitky. Tak nám chvilku trvalo než jsme se dali na chrupaj. Už už jsem zavíral kukadla, a začalo mě mrazit na levé půlce. Klasický pocit nebezpečí. Inu tak jsem se znovu probral, a nebezpečí nebylo tak veliké jak se dalo čekat. Běžel na nás nějaký sedlák s kosou. Raději jsem to řekl Arulovi, přeci jen je Orlí poutník a Taros je blízko. Arul mu cosi pověděl a sedlák si to vzal k srdci tak mocně, až z toho zakotlil na poli svou kosu. Chrupaj už s námi všemi začala pořádně cloumat....Další den jsme se vydali na cestu. Nejdřív bylo naší povinností vrátit kosu. Pařajník kotlil ve svém statku, ten byl ale zavřený a nechtěli nás vpustit dovnitř. Jen co jsme si otevřeli, cvaklo pár samostřílů a od Arulové pokličky se odrazila i nějaká ta šipka. Dali jsme jim něco málo na přilepšení a nějakou tu haluzku za zničené obilí na polisku. Na můj vkus byli až příliš nemluvní. Nevím čím to. Možná jsem dnes až příliš smrděl. Nebo se zalekli mých dlouhých vlasů?
Taros již nebyl daleko. V předměstí jsme potkali nějakého magiče, pomohli jsme mu od všech jeho strastí, neboť jsme zabrali celou hospodu a jeho za jeho vlastní peníz pozvali na pařaj. Koupačka nám všem moc pomohla, dalo nám to dobrej kotel. Sice mě do kádě pustili až jako posledního, ale i tak jsem svůj smrad necítil přinejmenším dvě hodinky. Arul na sebe hodil nejlepší oblečení, sošku Orlích poutníků opět po dlouhé době na povrch. Na tvář si nasadil zvláštní úsměv a vyrazili jsme. Ani nevím čím to bylo, ale Arul šel první. Prodírání se zástupy lidí bylo velice jednoduché, jako by všichni Arulovi uhýbali. Takto rychle neuhýbají ani mě v nejlepších smradech, všichni jsme se později shodli na tom, že Arul si to docela dost dobře dává. Stráže v každém okruhu hradeb Arulovi smekali a klaněli se, on jim uměřeně odpovídal. Byla na to radost pohledět. Arul ihned šel do citadely, potřeboval mluvit s místodržícím Tarosu, Dušambem. Vysvětlil mu naši situaci, Dušambe nám poskytl dům pro celou naši partyju, a přislíbil průvodce městem a večerní kecačku pro Arula.
V Tarosu jsme mnoho dní společně nestrávili, neboť jsem musel doručit dopis který jsem již v Albireu přijal. V místě doručení, pevnosti Dub, se však stal zločin. S Tarkilou, sestrou Dušambeho, jsme vyřešili vraždu druida Salomína, pro kterého byl určen můj dopis.Po návratu do Tarosu jsem se zúčastnil oslav ke dni Svobody, potkali jsme se s Abrim, za tu dobu co jsme ho neviděli prošel opět téměř půl Tary a dokonce nám donesl zprávy z Albirea, Finwaluru žel nebyly příliš dobré.
Anjesovy kumpáni vypálili náš dům, pravděpodobně v něm nenašly co hledali a tak alespoň uškodili.Dále nám Abri sdělil, že jistý druid Lipník pro nás má slíbené hole.S Lipníkem jsem se poznal při vyšetřování na Dubu. Arul byl již nedočkavý a tak jsme se ještě téhož večera vypravili svítícími dveřmi za ním. Dovedl nás přímo do středu pevnosti k obrovskému a velmi vzácnému dubu podle nějž dostala pevnost i své jméno. U něj jsme se společně pomodlili.Poté mi řekl abych vstoupil do stromu, znělo to trochu šíleně, ale uposlechl jsem. Jakmile jsem vstoupil celý Astrerion se začal zmenšovat, všechny cesty se zvýraznily, a nedaleko též nad vším děním okolo jsem spatřil starce s holí v modrém cestovním plášti. Byl to ten stařík kterého jsme potkali po cestě do Gwer Graenu, ten co mi věnoval nádhernou stříbrnou sponu na plášť. Tehdá jsem ještě nevěděl kdo to je, nyní mi však něco uvnitř říkalo že je to samotný Finwalur. Pocítil jsem bázeň, pokoru a nepopsatelný pocit štěstí, stále jsem nemohl uvěřit. Poklekl jsem a v tiché modlitbě sklonil hlavu. Pokynul mi a bezeslova mi podal nádhernou hůl. Skoro dříve něž jsme stačil cokoli říci se otočil a začal rychle mizet hluboko pode mnou, pokračovat ve své nekonečné pouti. Zůstal jsem ještě nějakou chvíli klečet v tiché modlitbě a stále jsem nemohl uvěřit tomu, že mi bylo dovoleno spatřit největšího Poutníka na Asterionu.Po dokončení modlitby jsem pomalu vstal a vracel se k ostatním. Ještě než jsem zcela odešel jsem se musel rozhlédnout. Všechno bylo tak malé a přitom jasné, tisíce lidí se hemžilo po cestách, viděl jsem armády jak pochodují pod prapory, kupce na své cestě za obchodem i obyčejné poutníky a dobrodruhy. Nad tím vším jsem byl já. Pak jsem pocítil nepřekonatelnou chuť se vydat na další cesty. Otočil jsem se zpět a s tichým „Díky“ jsem odešel. Na nádvoří na mě již čekal Arul s Atiou a Lipníkem. Stále jsem byl omámen svým zážitkem, ale Arul již opět spěchal do Tarosu, nezbývalo tedy nic jiného než se s ním vrátit. Je sice světaznalý, ale také téměř neschopný se o sebe na cestách sám postarat. Ještě téhož večera jsem byl v Tarosu za příslušných ceremonií pasován na rytíře, za své skutky, které jsem pod Orlími poutníky vykonal. Byla mi udělen malý kus země s vesnicí. Atia a Svadhistána dostaly nějaké peníze.

Arul:S pasováním Freona udatného ej smradlavého nastaly jen potíže. Začali jsme udatně shánět lidičky do vesnice, nové osadníky. Bylo nám (tedy hlavně Freonovi) řečeno, že se ve vesnici již nachází cca 50 osadníků, kterým nikdo nevládne, že je to směska směsek, tedy ti, kteří se nemohli usadit nikde jinde. A tak jsme nabrali dalších 50, navlas stejných. Během několika málo dnů jsme vypravili z Tarosu loď. Cesta byla bezproblémová, až na setkání s hevreny (nakonec proběhlo usmíření, byli jsme i pojmenováni hevrenskými jmény(Freon - Chrnící šíp, Arul - Moudrý dým)).
Chvíli po setkání s kočovným lidem nás překvapila skřítčí císařovna pozváním na čaj. Prozradila mi řadu netušeného, ale i plně osvětlila mnoho pouze tušených sad. Domluvil jsem se s ní na scuku, chtěla mě dovést na jedno tajné místo.Potíže které nás potkaly v Bačerné, jak jsme naši vesnici pojmenovali, zde popisovat nebudu, vydaly by samy na velmi tlustý svazek. Avšak vedly také k mému pozdnímu příchodu na schůzku k císařovně. Tam již na mě čekal pouze její vrchní magič. To byl ale skřítek. Fakt nářezka klučina. Domluvil jsem si s ním pár haluzek a rozloučili jsme se.
Protože jsme přišli o loď, museli jsme se do Tarosu dopravit teleporty. Bylo to velmi vyčepávající, avšak jako by mi Finwalurova hůl dodávala sil. Cítím to někde uvnitř sebe sama. Je to zvláštní pocit. Vždy když mám z vykonané cesty dobrý pocit tak to cítím. Vniká do mne síla, velká část síly kterou jsem vyčerpal cestováním. Je to zvláštní. Je to takový osvobuzující pocit...V Tarosu jsme se již jen nalodili na loď a vydali do Pětivěží. Cestou jsme se střetnuli s bandou divoženek, to nám pomohlo hradit cestovní výdaje. Těch několik málo dní na lodi uplynulo poměrně rychle, až jsme stanuli na molu v Pětivěží. Ihned mě překvapila tvrdost a akčnost, s jakou Bražidar Oplacný nabírá nové muže do armády. Moc se o zahraniční politiku nezajímám, ale toto mi dalo doopravdy sádku. Inu naše cesta vedla přes klášter Finwalura přímo v Pětivěží, což nás mírně zarmoutilo. Tento svatostánek byl značně rozpadlý. Krátkou modlitbou jsme se rozloučili s Pětivěžím a vydali se do hloubi Lesu padajících stínů - do kláštera Finwalura.
V klášteře jsme si to dávali dost dobře, zamyšlení nad vírou ve svatostánku Finwalura nám všem přišlo vhod. Freon tomu věnoval plnou haluzku, avšak jen do dne, kdy si mě k sobě zavolal představený kláštera Dorien. Měl jisté pochybnosti, co se týče haluznosti všech lidí povývajících na půdě kláštera. Inu tak jsme začali bádat. Už od počátku nám všem bylo jisté že je to hluboce zaklíněná faha, nebude tak jednoduché ji odfahat. A do toho se ještě přidal ten Ctirad. Byli jsme přizváni k řešení problémů místní šlechty... Nakonec nám to celé docela razantně vyřešil glejt od Bražidara, který donesl ukrutně svůdný běžec Freon sadebný. Nekalosti v klášteru se nám podařilo téměř kvalitně vyřešit, neboť jsme vyhnali temný stín z hlubokého podzemí a navrátili víru mnoha mnichům Finwalura. V hlubinách pod klášterem se nachází mnoho zajímavého, již brzy se tam vydáme na výpravu. (Ťuky Ťuky Ťuk!) Hoou, již někdo klepe.... Asi Freon. Vždycky klepe tak divně..



(Pokud se čas od času v textu psaném Freonem smradlavým ztrácíte a připadá vám divné co si to Freon zrovna myslí, vězte že zrovna tu část textu psal Pepek. Až ho to přestalo bavit(Freon prudil že se mu to nelíbí), začal psát za sebe, tedy za Arula. Tedy tento dokument je dílem dvou autorů.)

Ukrutná Pařajka

Ej, hen toš. Jak jsme si řekli, žádná zkotlenost, hlavně nějaký boosterný akciska.
Domluvil jsem se s Pepkem, že zítra nafahnem na přehradu, na kolisku, na bruslích, či jen tak pěšmo. Jen ať nepařáme zfahanosti a nicmocajnice. Tímto vás všechny opařávám, aby jste si nafahli taky. Sraz 14:45 na konečňáku, či v průběhu odpoledne na přehradě. Dneska jsem to okoukl, je to jak velký zasněžený zrdcadlo(jen tak hladký, naštěstí jsem se v tom neviděl).
Tak fahaj, kotelice aj haluzaj. Těším se na vás zajtra

*101# silvestr

*101# silvestr
Oj ej, byl to solidní pařaj. Solidně jsme to rozjížděli po pět dní. Stihlo se toho mnoho, začal bych sbačání celé Bačerné kompanie, kde proběhla řada změn a vyhlášení mnoha vizí do budoucna, tedy hlavně roku 2009. Pjetor podal abdikaci nejvyššímu bačerovi, ta byla přijata. Fahlební rada se shodla na ideálním počtu fahlebů. Dáváme plnou váhu tvrzení "Tres facuint collegium". Ve volbě nejvyššího bačera byl téměř jednohlasým souhlasem bačů zvolen Francok. Proběhla i volba do Fahlebné rady. Zvoleni byli: Francok, Freon a Pepek. Pjetor si vzal na starost sportovačky, Francok kulturní fahy. Já jsem si napařil starost o netový akcaje, včetně správy expají. Jako nejdůležitější bych pojal přijmutí nových členů, tedy Pepičky a Pannenky. Musí ještě stanovit své fahlebné jméno a přísahat na bačernou Magnolii, tedy valašku. Jsou to sádky krutorné, vítáme nové členky.
Expy jsou dobrá sádka. Máme hotovej docela fajnovej systém. Celej ho v průběhu nejbližších dnů opařím, a hodím na netisko. Jde o expy za příchody na akce, o expy za haluzky a různé prokotlávky. Tyto expy se budou dále převádět, a to při kvartálním rozpařávání. To je asi zatím vše, brzo se to pokusím napsat přehledněj.
Hlavní náplní pařaje byl drdůj. Dávali jsme to frišně, viz zápis z drdůje(věřím že se v blízkých dnech objeví). Oslavili jsme i nástup nového roku včetně všech haluzek okolo. Akcaj byla férová. Rok jsme ukončili fážkou pod jazyk. Hej hou. Jsem rád že nás tam mohlo být tolik. Moc se těším na další férovou akci s vámi.