úterý 31. srpna 2010
Bitviska pařajná
Došlo mi doporočení od Azrika na bitvu Čas odplaty. Bude se konat 16.10.2010 v Kohoutovicích. Zde je odkaz na stránky http://casodplaty.webnode.cz/. Dle mého názoru jest to zajímavé zpestření na začátek podzimu. Inuž zúčastníme se?
Zkusme se domluvit co nejrychleji, údajně bude o registraci nemalý zájem.
pondělí 23. srpna 2010
Quo vadis DrD?
Stačí jen krok vstříc... |
Což tedy dobrodruhu, snad se nebojíš? |
Je tomu již šestnáct let, co jsem poprvé vykročil se zlodějem Bilbo Pytlíkem vstříc do jakési sluje plné chodeb, nástrah a nebezpečí. Pln očekávání a nebezpečenství jal jsem se činit mnohých hrdinských skutků. Dodnes vzpomínám na tu slávu, kdy jsem celý rozechvělý poprvé s třesoucími kostkami, resp. svým mečíkem rozetnul obludného kostlivce vedví… Poté ještě nějakou chvíli nadšen jsem byl čtením Pána Prstenů, hrdinských snech o hraničářích, putováních plných dobrodružství, ztemnělých síních, kde plápolá jen oheň, nocí prosycenou hvězdami pod korunami z listí a dobrodružství na cestách. Prostřídal jsem několik Pánů jeskyně, žel nikdy to bohužel slavné již nebylo. Proto jsem snil dál o vlastních světech…
Je to již jedenáct let, co z vymýšlení příběhů jal jsem se prožívat tato dobrodružství znovu, avšak z druhé strany. Trochu více temna, více souvislostí, širší obzory, vyšší výzvy, ale hlavně chuť to zažít znovu. Zažít to neopakovatelné napětí z neočekávaného, zažít tu chuť dobrodružství…
Pamatuji se, jak jsem někde v antikvariátu našel vzorové dobrodružství pro hru „Stín meče“, kde stálo něco o přepadení vesnice Fanli. Příběh mně přišel docela zajímavý, ale sám jsem si představoval mnohá další a rozvitější zákoutí a zápletky v příběhu. Zažil jsem poprvé ten pocit, když jsem si něco pročítal a představoval, jak by se to dalo hrát, a pak následně abych vše mohl konfrontovat s úplně odlišnou realitou toho, za jaký konec to berou hráči. Bylo to ono vysněné první dobrodružství pod otevřeným nebem, po kterém jsem vždy toužil. Mít celý komplexní svět, moci v něm žít, snít a hrát, nemaje hranic, přitom mít jej komplexní a chápat jej se vším tak, abych si nepřipadal jako v nějaké počítačové hře, kde stejně jednou narazím na ohraničení lokace, nebo na nedostatek možností. A ten pocit, kdy jsem si něco připravoval v několika variantách při vědomí toho, že to vše stejně může být úplně jinak. A pak ten pocit, jak to vezmou hráči. Sledovat jejich zaujetí, interakci, vyhodnocovat situace, myslet strategicky a momentálně pod vlivem okamžiku, toť křehce balancovat, výzva veliká, ale neobyčejně vzrušující…
Do tohoto celého tažení jsem se snad dostal shodou náhod. Díky předchozímu hráčskému nadšení, díky tomu, že jsem vedl družinu v oddíle plném mladých nadšených kluků lačnících po trošce dobrodružství a taky i díky malé drobnosti: nádherné černé krabici s obrázkem dračího přízraku pronásledujícího prchající trpasličí vůz. Krabice s nápisem Asterion Začetl jsem se a byl jsem ztracen. Svět v takové ucelenosti jsem nikdy předtím nepoznal. A tak jsem se spolu se svými přáteli vydal na cestu. Na cestu, která není lemována jen vítězstvími a správnými rozhodnutími, ale i na cestu plnou smrti, hrůzy a beznaděje. Z Danérského podhůří Rudav, přes Vnitřní moře na zaslíbenou Taru skrze nebezpečnou džungli plnou domorodých kmenů hrajících v rukou mocnějších až do Dálav. Tam jsme zachraňovali jednoho z nejušlechtilejších koní – Entefela. I tam začala se psát kronika přátelství naší družiny s Orlími poutníky. Tak pěkně se linie nesla až jednou došlo i k pádu slavného města bílého mramoru, tehdy na Pejškově, když jsme jej poslední noc hráli s Jurajem nonstop, jako u vytržení jsem málem slyšel ty jasné trubky z bílých věží města, kterak vítají úsvit slunce a volají ze Sloní věže paláce o pomoc. Pamatuji i na pocit zadostiučinění, když jsem sám po letech mohl si prožívat opět svou postavu dobrodruha, v kostýmu s vybavením a putovat krajinou, jako za starých časů. I pamatuji na mnohé příhody, i na krvavé běsnění Inaky v klášteře Urea, různá nedorozumění a patálie, kterými si družinka, snad i přes mé různě krkolomné, mnohdy oklikou či jinak nejasně dané náznaky prošla. Takový je život, rozvitý, složitý a správná cesta nikdy není jistá. Avšak moc jsem rád za ty roky, za chvíle strávené s přáteli, kdesi v dálavách plných dobrodružství. Bez nich, cosi by mi chybělo, nežilo by se tak dobře, ano. Ať už v tom vidí každý kousek svého – rozmanitý příběh bez jasného konce, chvíli napětí, kousek hereckého vytržení, bloumání v dálkách své mysli a trochu snění, vyzkoušení si situací v našem světě obtížně uskutečnitelných, nebo jen setkání s kamarády; jsem proto, aby toto nezůstalo jen vzpomínkou…
Proto vítej dobrodruhu. Je potřeba jen odhodlání a chuť. Otevři tedy zaprášenou kroniku, listuj jejími zežloutlými listy; pozvedni meč. Vydej se na svou cestu! Zlo bude třeba zase o trochu slabší...
pátek 20. srpna 2010
středa 18. srpna 2010
Na křídlech větru
Zasedání Fahlební rady
Vážené Bačerstvo,
je to již dlouhou dobu, co bylo zasedání Fahlební rady a proto bych velice rád svolal to další v pořadí.
Čas plyne a já poznávám a analyzuji Bačernou Kompanii lépe a lépe a tak bych měl plno nápadů, co zlepšit a co třeba zavést. A musím říct, že z mé strany toho bude docela dost.
Dávám sem tento post tak brzo, protože je důležité, aby se zde sešli opravdu všichni. No a kdy to tedy uděláme? Tak to záleží jen a jen na naší domluvě. Já jsem otevřen zatím všem datům ,takže pište svoje návrhy a připomínky (osobně si myslím, že se to bude konat někdy buď na konci srpna nebo v září).
Rovněž vás prosím, aby si každý tak nějak promyslel svoje připomínky a témata, která řešit.
Děkuji
Poděkování:-)
Milí bačerové, mockrát děkuji za originální pohled. Je natolik originální, že ani nerozumím tomu, co se v něm píše. Co to je govně? A co znamená věta: Ačkoli muslicky česnekovat prudat počaly myšáček hrdý zůstal..? Předem děkuji za přeložení ;-)
neděle 15. srpna 2010
Na stopě...
Bačerný slovník
V poslední době se vytvořilo několik nových slov, která jsou místy dost ujetá a právě proto tu opařávám aktualizaci Bačerného slovníku. Inu tedyž tady jsou:
Pejškov 2010 – workshop na LARP Wozhung
imiňviťka – slovo vzniklo obrácení slova aktivními a jeho význam se dá použít ve vícero smystech (podobně jako je to třeba u slova opařat)
LARP Wozhungova cesta 2010
Inu, ano… – Slovní spojení začal nejdříve používat Lojzek, ale v zápětí se rozšířilo I mezi ostatní.
Výfah Kompanie na Východ – Slovensko/Polsko 2010
Velmi ano – naprosto souhlasím
Velmi ne – zásadně nesouhlasím, nesdílím tento názor
česnek in the (čti “da”) house – slovní spojení nemá svůj vlastní význam.
Big fat mamma – slovní spojení bylo poprvé použito v Polsku a používá se pro výraz, že je něco velice zpařeného a zkotleného. Tedy : “Big fat mamma kašička” – hnusná kaše
URAN U232 – označení pro marmelády s vysokým obahem chemikálií. Fujky.
Uwaga, uwaga (čteme jako: úvága, úvága) – slovní spojení se používá pro podpoření pařebnosti. Český význam těchto polských slov je pozor, pozor.
Karpackie (čteme jako: kapačky) – Je značka poslkého piva. Tyto kapačky mohou být ještě MOCNÉ (s vysokým obsahem alkoholu). Slovo se dá použít např ve větě: “Jdeme na kapačky.” – Jdeme na pivo.
Ležajsk (vyslovujeme s větším důrazem na L) – další druh piva. Slovo se dá použít jako poznámka pro zvýšení pařebnosti.
Určitě jsem na něco zapomněl, takže když si někdo vzpomene na další slova tak sem s nimi.