DrD

 VZPOMÍNÁTE?

Naskytla se příležitost dohnat rest z loňského jara, léta, podzimu či letošní zimy. Pravidelně na zasedáních rady jsme si slibovali, že se setkáme alespoň jednou za čtvrt roku, abychom si zahráli tu dlouho zanedbávanou, avšak ve vzpomínkách ještě žijící hru z dob uplynulých.

Vzpomeneme si příští víkend jak jsme to dřív rozjížděli? Co se vlastně událo? Jaká je situace v okolí Rilondu?  Kam vede vozíček mocného Arula? Jaké  triky vymyslí Amnia? Kde je konce Gorinkovi? Co podpálil Juraj? Najdou Ševar s Azimem správnou zátoku a nebude je stát jejich podnik krk? A co na to Jan Tleskač?

Sejděme se tedy v pátek 10.3.

Vybavme se chutí na drdůj, kostýmem a nějakým lootem 

Pohněme se směřováním dění na Asterionu

Obídek 7♥

  půjdem horem, půjdem dolem
půjdem městěm, půjdem kolem
půjdem za roh, půjdem přímo
půjdem spolu, půjdem mimo
půjdem semhle půjdem támhle
kdyby něco berem kramle  

(youtube)

Dvourozměrné pohoštění pro čtenáře blogu a přátele.
Horem nebo dolem, hlavně si hlídejte čas. Pozdní příchod se potrestá sám pozdním obědem. Tentokrát bude žhavým témetam expedice na Asterion do Ruska Gruzie.

Co se tam jí? Kde se tam spí? Čím se tam platí? Jak se tam mluví? A kde že to je? Oči otevírající oběd pro lidi, kteří v hodinách zeměpisu skládaly vlaštovky.

toping šitý na tělo

Avamušský deník - 1. den

Milí bačeři,
je mi ctí veřejně publikovat zápisy z naší týdenní cesty po horách a pahorcích šumavských. Zápisy jsou autentické a vše, co jste v nich řekli, může být použito proti vám :-)

Zároveň chci podotknout, že pro kontinuální pařaj je následující měsíc a půl dobré sledovat blog, jelikož každé pondělí zde bude zveřejněn další díl ze zápisu.
Přeji příjemné čtení a bujnou fantazii.
Náhled do deníku

Prosba

Vážené Bačerstvo,

někteří z vás určitě ví, jak je na tom naše domácí vodárna - tedy tak, že po 43 letech už má z toho docela sádku a my budeme muset měnit vedení trubek do studny (rozvod je naštěstí v pohodě). Problém je ten, že je třeba vykopat 2 metry hlubokou jámu (jak v kterém místě), která bude dlouhá cca 7-8 metrů. A to je docela sada. Chtěl bych vás touto cestou poprosit, zdali by bylo možné nám s tímto vypomoci formou jednodenní akce zakončené grilovačkou či různými jinými chálkami, podpořené tekutým chlebem.

Kdy? Ideální by bylo v týdnu od 5. do 9. srpna v co největším počtu.

Naši i já bych vám byl moc vděčný. :)

OK, máme tu AKTUALIZACI. Napařte se na doodle, jsou tam možné termíny. Tome, prosím o komentář.

Pitíčková akce No. 1

Ve včerejších odpoledních hodinách byla řada z nás takříkajíc "na pitíčku" v krabici za Brnem, zvané Ikea. Dali jsme si pořádně do zubů, vedli jsme si statistiky všeho možného. Berte prosím všechny údaje s rezervou, zvláště některé mají k realitě daleko. Však kdo se účastnil, sám ví jak to vypadalo.

Celkově jsme propili 29:15 hodiny, 29,9 litrů tekutin. Z toho 21,9 litrů studených džusíků a limonád a zbytek kávy a čaje, tedy teplých nápojů.

Jak si každý z nás vedl?

Doudík 6,6l džusů a 2,8l teplého, tj 9,4l celkově. 7hod, 8 odskočení si do přírody

Pepek 7,2l a 2l, tj 9,2l celkově. 7hod a 15min, opustil nás hned 10x

Majk 4,5l a 0,6l, tj 5,1. 5hod a 30min, to zmáknul jen na 4x

Taubec 2,1l a 2l, tj 4,1l. 2hod a 30min, je houba, stačilo mu to jen na 3,5x

Tom 1,2l a 0,4l, tj 1,6l. 3hod a 30min, šel dřív než se napil, 4x

Pjetor 0,2l a 0,3l, tj 0,5l. 3hod a 45min. 3x, to je hustotka.

Gratuluji vítězi, bylo to víc o fous než jsme očekávali. Zejména ke konci nás však přepadla letargie a né vše jsme již zapsali. Nepřesnost se nám tedy začala nabalovat...

Pěkně prosím, hoďte do komentářů čisté náklady na tuto akci. Ať se můžem trochu zorientovat.

Díky za hezké odpoledne pánové.

Zazraky se deji

Probudila jsem, kdyz jiz mesic probouzel prvni hvezdy na pout noci. Promnula jsem si oi a vykrocila smerem ke knezce. Jeji sat byl dnes neobvykle temny, jakoby pripominal udalosti minule noci. Rozmlouval jsem s ni, kdyz ve chvili ji prepadl zachvat, nevim, jak to presne popsat, ale zacala mluvit o nebezpeci, ktere hrozilo Freonovi, tomu bych se ani nedivila, po predesle noci, ale knezka vypadala opravdu vystrasene, tak jsem na to brala zretel a vyrazila za Arulem, ktery me jeste nepoznal, protoze jsem svoji identitu nechtela davat prilis najevo, po prihode v Albireu. Knezka jim rekla vse o svem sbnu, ja jen udivene zirala na jakousi branu ktera byla uprostred salu a na Dencuvarku se Svadhistanou, ktere se udivene divali na Knezku. Knezka jim popsala hruzostrasnou vidinu o vlcich, kteri utoci na freona a tak jsme spolu se Svadhistanou a asi 13 vesnicany vyrazili na pomoc udatnemu Freonu z Albirea, jak jej mistni lide nazvali. vydali jsme se tedy cestou do lesa ...
... Kdyz jsme vesli do lesa, najednou se setmelo, po zadech mi projel divny pocit. Knezka utikala prvni, protoze vedela, kde se nachazel Freon. Spechal jsem za ni, jak jen jsem mohla. V dali jsem zahledla obrys freonovi postavy a pridala jsem do spechu.
JIz z dalijsem videl podivny oltar prolezli brectanovimy vetvemi, byl to velmi stary a monumentalni oltar, salala z nej jakasi sila, neprirozena sila. u oltare, byla stejny otvor jako v kostele, kde jsme promlouvali s Arulem, Svadhistanou a Dencuvarkou.
Konecne jsme dobehli az k oltari a k Freonovi, ktery lezel nad zubozenym telem mladeho ditete. Zubozene telicko nemelo jednu ruku, zato tu druhou melo podivne chlupatou, s obrovskymi drapy a z nohy mu vylezala steheni kost, po celem tele mel stopy po drapech, straslivych drapech vlku. Mezitim, co Freon osetroval male telicko, knezka zacala cist starodavnym jazykem napisy na oltari, nikdy jsem takoveto runy nevidel, presto je knezka cetla plynule, jako svitek nejake modlitby.
Ja jsem nemohla odolat pachu krve, ktera prevladala ve vzduchu, jako vune ranni rosy. Nevydrzela jse a musela jsem se napit krve, ktera byla rozlita na oltari, vsiml se me pouze Freon, ale ten mel dost prace s osetrovanim, tudiz jsem mohla neomezene hltat dousky teple lidske krve...
... tede jiz dobehl i posledni z rady 13 ochotnych vesnicanu, kteri jeste necekali, co se s jejich zivoty stane, vydala jsem jim pokyny, aby se seradili, nejake zkusenosti z boje jiz meli, takze jim to nedelalo takovy problem. Seradili se tedy do maleho pul kruhu a cekali, co se bude dal dit.
na obzoru se rysoval prvni z vlku, jiz na tu dalku jsem vydela odlesk jejich tesaku, nemohla jsem jim to neoplatit a vytasila jsem i ty svoje. Vlku stale pribyvalo a jejich pocet se nezastavoval na min jak desitkach. Jako posledni se na kopci zjevil velky bily Vlk a zavelel k utoku. Freon mezitim stihl telo prenest pomoci portalu telo mladika na jine misto, asi do kostela za Arulem. vlci bezeli s koúpce jako poblazneni. vesnicanu se jiz jimal strach, ale take odhodlani nenechat se utlacovat dal a dal, zvlast kdyz prisla pomoc z nebes v podobe nasi druziny. tichem znelo pouze hlasite vzyvani knezky, ktera vypadala, jako by byla mimo tento svet, slysela jsem o tom, ale ted jsem se soustredila na vlky. zalozila jsem prvni sipku, kterou jsem skolila prvniho vlka, zalozila jsem druhou sipku a skolila druheho, Freon mel dnes take stesti, ci presnou ruku, Zadny sip neminul, stejne jako me spiky, dohromady jsme skolil vic jak tucet vlku. Jenze, jak chcete skolit desitky vlku jen ve dvou ? Snazili jsme se, co jsme mohli. Par jsme jich jeste stihly slozit k zemi, ale jejich dech jiz byl tak blizko, ze uz jsme byli v uzkych, v tichu znelo jen jedno jmeno. Sirril, kterou knezka vzyvala nadpozemskym hlasem, ktery znel ve vlcim dechu. Bily Vlk, jiz nemohl snest knezcin hlas a vydal se smerem k nam. Cela zeme se trasla pod dopady jeho tlap a kdyz zavil, padali stromy. freon zamiril a vystrelil po ohromnam vlku sip. Ten proletel temnotou noc a tak tak strefil vlka do hrbetu. toho to vsak jen popohnalo blize k nam. natahl tedy tetivu luku jeste jednou, zamiril, na vlkovu hlavu, ja ho jen kryla, aby neziskal nejakou ujmu. druhy sip vyletel do temna, tentokrat Vlka zasahla plnou rychlosti primo do hlavy. skolilo ho to ? Vsem ted znela tato otazka hlavou, ale nebylo tomu tak, Vlk bezel dal, jakoby se nic nestalo. V tom se na vrcholu kopce objevil maly kluk s lukem, byl snad na sto sahu daleko, ale rozlozil svuj luk, do ktereho zalozil sip, sip s jedem. Namiril na knezku, ktera nebyla schopna nic vnimat, jen porad vzyvala svou Sirril. Kluk natahl tetivu s obrovskou silou, kterou nema snad ani freon a na celou delku sto sahu vystrelil sip na knezku. sip letel rychlosti blesku, ale zdalo se mi, ze leti tak pomalu, ze bych se mohla stihnout vmisit mezi sip a knezku. Nezbylo mi nez toto udelat, sip me trefil primo do boku. Padla jsem k zemi , citila jsem jak se jed vleva do me krve a jak pomalu zachvacuje cely oganismum. byla jsem bezmocna, nevedela jsem jaky je to jed a tak mi nezbylo nic jineho nez pomoci svym pratelum a vesnicanu strelbou. V te chvili jsem si vsimla, jak velky statny vlk pribehl k Freonovi a zahledeli se dlouze do oci. freonovi vypadl uzasem luk z rukou. pote se svalil na zem a vlk po nem presel jako po prahu pred dvermi, freon se v te chvili musel citi strasne ponizene. Chtela jsem na vlka vyslat projektil, ale jeho srst byla tak majestatna a pohled tak uprimny, ze jsem to nedokazala, ani nevim proc, ale neslo mi zvednou ruku zamirit a vystrelit, mohla jsem jenom prihlizet tomu jak se blizil ke knezce, ktera se jiz probrala z transu.
Kdyz vlk prisle ke Knezce, obloha se zatahla, nevsimala jsem si jiz niceho jineho, nez soubojetech dvou. Knezka byla oblecena v cernem habitu posypanem hveznym prachem, ktery zaril do tmy jako hvezdy nasi pani Sirril, stala asi jeden a pul sahu od vlka, ktery jiz stal jen na dvou, nerekli ani slovo, ale vsichni jsme citily, proudy sily, ktere naproti sobe razem vyrazili. skritkyne se vznesla asi do vzduchu, rozevrela jeji male ruce, v dlanich se ji rozvitily tisice svetel, ktere vypadali jako cele souhvezdi. vlk stal, ani se nepohnul, jen jeho oci se zachhmurili a zadivaly se hloubeji do oci knezky. Kdyz jsem jednou prosla kolem university v Albireu, povidali si o tom dva carodejove, rikali tomu mentalni souboj. Je to druh souboje mozku a mysli. cas jakoby se zastavil a hruzu noci, doplnovalo snad jen zafoukani vetru a sumeni listu, ktere po chvili take utichlo. Knezka jiz bla na pokraji sil, kdyz se najednou rozzarilo nebe ana zem prisla samotna Sirril, aspon tak se mi to zdalo, nedovolila jsem si ani vydechout,jeji majestatnosti by mohl jen malokdo odporovat, Vlk to vsak dokazal. Pote me zaslepilo svetlo, kteremu neslo odolavat. svetlo uhaslo po vychodu posledni hvezdy, s tim odesla i pani hvezd a noci. Porad jsem tomu nemohla uverit, obhledla jsem stav ostatnich. Knezka padla vysilenim k zemi, Freon lezel na zemi umazany od blata, z vsenicanu zbyli pouze dva, jednoho stihl kruty osud. vlci mu ukousali obe nohy a jeho vzlykot mi bude znit v usich po dlouhe casy, ale nebyl jediny, kdo z vesnicanu prezil. Prezil jeste druhy, ten si drzel streva, ktera mu vyhrezla ranou z bricha. Jedini dva ze trinacti, tak strasny byl osud teto noci. Ale vlci, vlci jiz byli pryc. Az na jednoho. Maly sedy vlk, ktery stal ted misto toho velkeho strasneho vlka, mel ranu na hlave a v ni zasazen sip. naposled zavyl na mesic a odkracel pryc.
Portalem prichazi nase zachrana. Arul a Dencuvarka, jako prvni prichazi k Freonovi, pote k vesnianum a knezce, naposled se dostalo na me. Trosku mi zatrnulo, kdyz mi sundavali kapi a poznali pod ni mou tvar, Aruluv vydeseny pohled me v duchu rozesmal, ale nemela jsem silu se ani zasmat. odvedl me ke stromu a usadil me u nej.
zahledela jsem se na nebesa, kterated zarila hvezdami jinak nez normalne. Potichu jsem zacinala pronaset modlitbu k Sirril, kterou me naucila knezka po ceste do teto proklete vesnice. Prvni paprsky ostreho slunce jiz vytlacovali hvezdy ke spanku, kdyz jsem koncil modlitbu. Posledni slova zazneli do ticha. Iliat drean Sirril

Noc krve a hruzy

Noc byla temna a jeji sklennou tvari pronikal jen modry mesic. Na kopci se objevil vlk, obrovsky a statny, nikdy jsem nic takoveho nevidela, zahledeli jsme se do oci, ten pohled byl kratky, ale ta vterina mi prisla jako cele veky, za tu chvili se na kopci objevilo mnoho dlasich vlku, ne tak majestatnych, jako ten první. Cela smecka se rozebehla z kopce k jiz videsenym vesnicanum, které vedl udatny Freon Redansky z velkeho města Albirea.
Na jedne strane stala ochota branit sve domovy a na druhé stala snad stovka vlku.
Sipy svistely vzduchem, proti rozzurenemu hejnu krvelacnych bestii. Kdezto jsem v utrobach branicich objevila ja, se strachem v ocich, lae odhodlani nenechat Freona na holickach. Cas jako by plynul neskutecnou rychlosti. Najednou jsem se objevila uprostred kruhu vlku, zatico zbytek vlku drancoval a nahanel zubozene vesnicany.
Doufam, ze je Freon v poradku, jedine co me v tu chvili projizdelo hlavou. Umru ? Chvili jsem se rozmyslela, ale po chvili jsem to musela ucinit, zazrak, kterým me buh za me skutky obdaril.
Letela jsem smerem k Freonovi a Arulovi. Arul mel na male, z tramu ho ztrhl jeden vlk, lezel tam bezvladny na zemi a zbyval ještě posledni vlk. Nastesti jsem ho skolil s freonem. Moje sipka proletela presne skrze oko az k uchu. Sipku jsem byla nucena vytahnout, nesmim si dovolit plytvat sipkami v takoveto situaci.
Po zabiti posledniho vlka a osetreni Arula se vesnice zahalila zpet do svého temneho plaste noci a po vlcich jakoby se slehla zem. Zustal jen narek matek, které ztratili sve syny a dcery, narek muzu, které ztratili zeny a sepot knezky, která prosila bhy o pomoc.


Amnia Aj taktoz