čtvrtek 26. března 2009
Ej sadaj
Hen, toš říkali jsme si, že bysme mohli dát nějakou pařebnou akcaj, ale jelikož je jistá část bačerů v druhotné platební neschopnosti bude to zřejmě něco levnýho. Opařili bysme nějaký chlebisko na pánvi s olejníkem a česnekem a další takový sady a boosty. Nicméně by bylo nejlěpší to dát u Pjetora, což nevím jak ten si to bačá a jestli s tím souhlasí, takže to záleží na něm. :) Pokud se to bude konat, tak bychom to opařili v nějakou solidní hodinu, tož navrhuju úterý 31.3 v 15: 30 hodin.
úterý 24. března 2009
kalčr film tip Tibet
Dnes dvacet minut po půlnoci, ČT2
Tibet volá po svobodě. Situace v Tibetu je varování pro celý svět. Potlačené nepokoje před olympiádou v Číně znovu upozornily na smutný osud země, která přišla v roce 1950 o svou nezávislost
Tento dokument se točil od března 2007 do března 2008. Natáčelo se v Austrálii, Číně, Indii a Tibetu. Do Tibetu museli jeho tvůrci vstoupit v přestrojení za turisty. Rozhovory s Tibeťany v Indii pořídili v březnu 2007, v listopadu 2007 a v březnu 2008. Tibeťané v Tibetu se na kameru báli mluvit. Čínský prezident a čínští velvyslanci v Indii a Austrálii byli k účasti na tomto dokumentu mnohokrát přizváni. Nikdy neposlali ani odpověď.
Tibet je země prodchnutá tradicemi a lidé jsou hluboce ovlivněni buddhismem. Základ jejich nenásilného boje za svobodu tvoří schopnost soucítění. Boje za svobodu, který nastal, když Čínská lidová republika provedla "mírové osvobození". Pro Tibeťany to však znamenalo něco docela jiného.
To, co dnes celý svět zná jako Tibet, je ve skutečnosti Tibetská autonomní oblast. Jde o pouhou polovinu rozlohy Tibetu před čínskou okupací. Po okupaci byly hranice překresleny a provincie Amdo a Kham byly vymazány z mapy. Dnes jsou známy jako čínské provincie Chingai a Shizuan.
Tibet volá po svobodě. Situace v Tibetu je varování pro celý svět. Potlačené nepokoje před olympiádou v Číně znovu upozornily na smutný osud země, která přišla v roce 1950 o svou nezávislost
Tento dokument se točil od března 2007 do března 2008. Natáčelo se v Austrálii, Číně, Indii a Tibetu. Do Tibetu museli jeho tvůrci vstoupit v přestrojení za turisty. Rozhovory s Tibeťany v Indii pořídili v březnu 2007, v listopadu 2007 a v březnu 2008. Tibeťané v Tibetu se na kameru báli mluvit. Čínský prezident a čínští velvyslanci v Indii a Austrálii byli k účasti na tomto dokumentu mnohokrát přizváni. Nikdy neposlali ani odpověď.
Tibet je země prodchnutá tradicemi a lidé jsou hluboce ovlivněni buddhismem. Základ jejich nenásilného boje za svobodu tvoří schopnost soucítění. Boje za svobodu, který nastal, když Čínská lidová republika provedla "mírové osvobození". Pro Tibeťany to však znamenalo něco docela jiného.
To, co dnes celý svět zná jako Tibet, je ve skutečnosti Tibetská autonomní oblast. Jde o pouhou polovinu rozlohy Tibetu před čínskou okupací. Po okupaci byly hranice překresleny a provincie Amdo a Kham byly vymazány z mapy. Dnes jsou známy jako čínské provincie Chingai a Shizuan.
neděle 22. března 2009
Děkovačky
Ej všem co mi napářli pomocnou ruku či nějak hilfnuli, tak moc děkuju a zároveň se musím za svou zkotlenost omluvit.
čtvrtek 19. března 2009
Tmou,lesem i řekou až do Minkoru
... Už několik dní jsme se plahočili tím ponurým podzemím. Urputně jsem doufal, že se konečně dostaneme z toho hnízda tmy,prachu a zatuchliny na sluneční světlo.
Mé tužby naštěstí, dá se-li to tak označit, na sebe nenechaly dlouho čekat.
Zrovna jsme prohlíželi další zchátralou místnost, né že by jihc bylo málo, obsahující sošky celé Sedmnáctky (Freon si je hned začal strkat do pytle, jako by mu nestačila celá knihovna), když tu slečna Amnia objevila další skrytý průchod. Přísahám, že tam byla holá stěna! Nechápu jak to ta holka dělá.. Poté co jsem se ujistil, že hraničáře nic nesežralo, jsem se také vydal na výzvědy.
Jako všechny i tento kout podzemí byl pln prachu a vlhkého vzduchu.
Místnost však byla pokryta starými runami a ty na podlaze se podobali dříve využitým portálům. Freon si to nejpíš dal dohromady dřív než já, což mně celkem ohromilo a vydal se do jednoho z nich. Přece by se nenechal bezmyšlenkovitě transportovat na neznámé místo?
Nevěnoval jsem pozornost nechápavé poznámce trpaslíka a vydal se za ním.
Mžouraje se snažím přivyknout ostrému světlu. Konečně! Vlasy mi čechrá lehký vánek a skrz prsty mohu vidět zelenou hradbu stromů.Listy se tetelí větrem a lačně plním plíce čerstvým vzduchem. Koruny se zelenají a ptáci cvrlikají.Takže zima se ještě drží zpátky.. ačkoliv... tohle vypádá spíše na jaro.Něco je spatně a budu si o tom muset promluvit s ostatními.
Prioritou je však zjistit kde to jsem. Rozhlédnu se a ani mě nepřekvapí, když zahlédnu Freona jak se zas vrtá v zemi a stopuje či co. Ponechám ho v jeho práci a užívám si pocit znovuzrození.
Zřejmě jsme na nějaké mýtině uprostřed většího hvozdu. Uspořádání kamenů nasvědčuje tomu,
že se nacházíme na nějakém kultovním místě. Od pohledu moc často užívaného.
Posadím se a se zavřenýma očima posloucham zurčící potůček.
Můj odpočinek však přerušil neznámý příchozí - stařec důstojného vzevření. Než ho Freon odpálkoval tak se nám snažil říci něco o tom, že máme ihned odejít. Jeho slova o posvátném místě mě však zaujala a jal jsem se studování run na starodávných mohylách. Nevím kolik času uběhlo a vyrušil mě něčí hlas. Opět ten dědek.. Původně jsem mu nechtěl věnovat pozornost a pokračovat ve svém bádání. Jemné zavrčení jsem však považoval za rozumný důvod se otočit.
Tentokrát vypadal o něco vážněji a určitě s tím měly něco společného tři velcí vlci po jeho boku.
A co bylo nejhroší- Freona nebylo nikde vidět. Mohl bych ho nějak uchlácholit a získat více času na prozkoumání tohoto místa.Jak probíhala debata, druid dostával stále větší vztek a počasí se uměrně tomu zhoršovalo.Trochu jsme znejistěl, když se poprvé zablýsklo. Změna směru větru podala i velmi duvěryhodnou informaci o Freonově lokaci. Jemný vlčí čuch vedl s touto hraničářovou vlastností válku, což se projevilo jako současné cuknutí této chlupaté trojice. Radši jsem se vydal probudit Freona spícího pod nedalekým stromem, abych zabránil zbytečnému konfliktu. Evidentně jsem kvůli mračnům plným vody myslel iracionálně.
Asi v půlce cesty ke kraji lesa se strhl nečas jaký jsem dříve nezažil. Padaly kapky jako pěst a ani přirovnání k padajícím trakařům nebylo na místě. Kolem se tříštila jedna vodní koule za druhou a po pár vteřinách jsem si připadal jako nějaká ryba. Sotva jsem se pomocí magie oddělil od toho kapalného zla, ucítil jsem chvění naznačující příchod zbytku výpravy. Knihovny nevýjímaje. ...
-------------------------------------------------------------
... Freon byl navrchu hned, zatímco já jsem se ještě nejakou tu chvilku brodil rozmoklou půdou.
Podle očekávání tam byli všichni ostatní, ale po druidovi jako by se slehla zem.
Nedivím se mu, ten trpaslík opravdu budí hrůzu.
Bůhvíjak hraničář přesně věděl kde jsme a jak se dostat k nejbližšímu městu(musel jsem si to ověřit) . Vyprovodil nás však neuvěřitelný jev. Na palouk si to šinulo množství všemožných breberek a jiné havěti. To však nebylo všechno, neboť se postupně přidávali větší a větší tvorové. Ani nechci vědět co by nastalo, kdybychom včas neodešli a vrhla se na nás tato lesní domobrana. Né že by to bylo něco horšího než skutečnost.
Freon totiž nasadil opravdu vražedné tempo a ještě si pískal jako na procházce!
Netuším kolik jsme toho ušli než jsem omdlel vyčerpáním, nicméně to musela být tak půlka Tary. Po té dlouhé a vyčerpavající trase jsme konečně dorazili k branám Března .
Stráž nás odmítla vpustit a přes pokusy Arula, Tiberia a Svelonoše Zpařeného jsme museli složit hlavy pod širým nebem.
Byl jsem tak unaven, že mi bylo lhostejné přespat před hradbami.
Ráno jsme se konečně dostali do města. Nepříjemnou kontrolou totožnosti však neprošel náš světlodržící společník. Na slunci ho stejně nepotřebujeme, takže to nijak neřeším.
Bůhví jak o s ním dopadne. Přidal jsem se k Freonovi zařídit nocleh v nějakém slušném hostinci.
Po ubytovaní v se vydáváme společně s mistrem trpaslíkem najmout nějakou menší loď na cestu do Pětiveží. Teoreticky bychom mohli ušetřit, pokud stejným směrem popluje v nejbližší době jiná loď a domluvíme společnou přepravu. Po Ellion se dozajista nebudeme plavit sami.
Proč potřebujeme nějaký glejt? To se již člověk nesmí svobodně pohybovat?
Nějak ho však získáme. Muž se kterým jsme jednali, nám však prozradil páky na oprávněného uředníka. Jednání s ním opět nechám na Tiberiovi, má to v krvi.
Na cestě z přístavu jsme se setkali se skupinkou do železa zakutych trpasliku což nevěstilo nic dobrého. Jejich vůdce (odhaduji podle velikosti zbraně) se dal s Tiberiem hned do řeči a já začal rychle uvažovat o zámince k odchodu.Bezprostředně po návrhu zapití jejich shledání jsem měl jasno, že je čas se ztratit. Z chladného přístavního vzduchu mi sice nebylo nejtepleji, ale ohřeji se radši jinde. Bujaré trpasličí pitky nemám zapotřebí. Koktavě jsem ze sebe vypravil, že musím jít a nevnímaje trpasličí pokřikování jsem se spěšně vzdálil. Toho dne jsem již Tiberia nespatřil.
-------------------------------------------------------------
Na druhého dne po neválné snídani jsme se opět střetli. Jevil sice známky kocoviny, ale tvrdil, že vše zařídil.Zamyslel jsem se co tak mohl zařídit v opileckém opojení a udělal si určitou představu. Asi poplujeme na voru sestaveném ze soudků, které vychlemtal.
Loďka na kterou mířil prstem podobným klobáse splnila má očekávání. Taková malá rybářská bárka, do které se sotva vejde pětice lidí , nedopluje ani na protější břeh.
"Ne tahle, ta za ní" bránil se trpaslík. Zaostřil jsem dále na devěnou hradbu, kterou jsem původně považoval za protější dům. "Páni" vyklouzlo mi a se zakloněnou hlavou pozoroval plavidlo nemalých rozměrů.
Hrůza! Z té vody všude brzo zešílim. Raději bych zase bežel s Freonem než tohle.
Raději zůstanu zavřený ve své kajutě než dorazíme na místo.Nedokážu se vůbec soustředit.
Konečně jsem se opět dostal k tomu abych si napsal své poznámky. Během cesty z Pětivěží se mi nedostalo času. Když jsme poprvé opět zhlédli klášter, nevěřili jsme, že najdeme živou duši.
Nečekané se však stalo skutečností. Zase jsme se sešli se Svadhistánou. A ta nejen že pro nás měla překvapení, ale dokonce tři. A jaké!
Její dětičky trochu povyrostlya pěkně se vybarvily. Dceruška "Veverka" se zdá jako hezká zlatovlasá holčička. Možná až na to ucho..
Brahmán vyrostl trochu moc. Vousů má jak pan Tiberius a ví toho snad víc než já.
No a poslední do třetice Opruz ..nebo to byl Opus?.. je kapitola sama pro sebe. Plesnivá barva, místy nahnívání a tendence pojídat lidské maso nepatří mezi dětské vlastnosti.
Svadhistána nám však důrazně vysvětlila, že kdybychom ho odstranili, tak by s ní byli ještě větší problémy, než když ho vezmeme s sebou.
V klášteře jsme kvůli Freonovi a vysvěcení museli ještě čekat nějaký ten pátek a tak jsem měl dost času na své studium. Do odjezdu směrem na Pětivěží se toho jinak mnoho neudálo.
Loď jsme díky jejím rozměrům v přístavišti dlouho nehledali. Horší to však bylo s kapitánem, který byl hledán nějaký čas v okolních putykách. Nakonec byl vyloven z krčmy u Zlatého kraba a ještě dnes vyplouváme. Doufám, že tahle hrůzyplná cesta po kapalném zlu nebude moc dlouhá.
-------------------------------------------------------------
Co se děje? Co je to za hluk?! Proč tu všichni tak zděšeně pobíhají? Juraj Květek vylezl ze své kajuty a pomalu se prodírá mezi námořníky ven z podpalubí. Všechno je trochu rozmazané. Kapitán energicky ukazuje na pravobok i levobok a řve rozkazy. Uvízli jsme snad? S tak velkou lodí je to docela možné. Střela zabořená do stěžně však situaci vysvětluje.
Piráti! A rovnou dvě lodě, sice nejsou tak vélké, ale i tak jsou naložené nezanedbatelnou dávkou smradu, alkoholu, dentalních problémů a pečlivě ostřených zbraní. Tou dobou jsou však i ostatní na povrchu lodi a zjišťují co se děje. Trpaslík se začal nažhavovat a Arul si stoupnul k pravoboku a kasá si rukávy. 'To chci vidět, bude na ně mluvit dokud nudou neusnou?' pomyslel si. .. Jako by do něj hrom uhodil 'Heh, možná ti theurgové přece jen dokážou, nebo minimalně díry do dřeva jim jdou.' Lapkům nejspíš také došlo, že ta díra nemusí být jen v lodi a dali se na ústup.
"Kouknu se na tu druhou" pravil Juraj a pro sebe se usmál. Zavřel oči a opakoval slova, která vyslovil již tolikrát. Vnímal ten užásný pocit proudění energie a soustředil na střed lodi.
Zlotřilci se nevědomky osudu pomocné bárky dále přibližovali s usměvem na tváři ve vidině bohaté kořisti. " Rozsekékame je chlapy! Musej vézt něco fakt drahýho, když se nevzdali jako všici, he?" "Jasný, pořádně si nadujem kapsy haha" Povzbuzeni žačali nahazovat první háky.
Sbíral sílu a koncentroval ji dokud to nevěděl jistě. "Teď!"
Mezi utočníky vyšlehl několikametrový plamen, který ihned zapálil staženou plachtu a do všech směrů začalo rychle vyvěrat žhnoucí magma nešetřící ani věci, ani pobudy.
Před plameny trávicí vše bylo jedinnou zachranou skočit do vody a snažit se dostat k lodi, na niž už ti rychlejší vylezli po provazech.
Ustupuje před hrdlořezy pronesl "Taborák se odkladá, máme potíže..".
Vtom je srazil na zem mohutný řev přehlušující veškeré okolní zvuky. Juraje nevyjímaje.
"Co to sakra bylo?" držel se na hlavu a hodil pohled na trpaslíka. "Tož slabé to bólo. Trochec by sme hókly a včíl by sralbotky padaly jak špičoušky po škopku."
Ozbrojená posádka lodi se již seřadila na palubě připravena chránit cestující.
Bylo však už pozdě. Cestující ochránili posádku.
Pár přeživších s námi putovalo v řetězech až do Minkoru kde byli předáni spravedlnosti.
Mé tužby naštěstí, dá se-li to tak označit, na sebe nenechaly dlouho čekat.
Zrovna jsme prohlíželi další zchátralou místnost, né že by jihc bylo málo, obsahující sošky celé Sedmnáctky (Freon si je hned začal strkat do pytle, jako by mu nestačila celá knihovna), když tu slečna Amnia objevila další skrytý průchod. Přísahám, že tam byla holá stěna! Nechápu jak to ta holka dělá.. Poté co jsem se ujistil, že hraničáře nic nesežralo, jsem se také vydal na výzvědy.
Jako všechny i tento kout podzemí byl pln prachu a vlhkého vzduchu.
Místnost však byla pokryta starými runami a ty na podlaze se podobali dříve využitým portálům. Freon si to nejpíš dal dohromady dřív než já, což mně celkem ohromilo a vydal se do jednoho z nich. Přece by se nenechal bezmyšlenkovitě transportovat na neznámé místo?
Nevěnoval jsem pozornost nechápavé poznámce trpaslíka a vydal se za ním.
Mžouraje se snažím přivyknout ostrému světlu. Konečně! Vlasy mi čechrá lehký vánek a skrz prsty mohu vidět zelenou hradbu stromů.Listy se tetelí větrem a lačně plním plíce čerstvým vzduchem. Koruny se zelenají a ptáci cvrlikají.Takže zima se ještě drží zpátky.. ačkoliv... tohle vypádá spíše na jaro.Něco je spatně a budu si o tom muset promluvit s ostatními.
Prioritou je však zjistit kde to jsem. Rozhlédnu se a ani mě nepřekvapí, když zahlédnu Freona jak se zas vrtá v zemi a stopuje či co. Ponechám ho v jeho práci a užívám si pocit znovuzrození.
Zřejmě jsme na nějaké mýtině uprostřed většího hvozdu. Uspořádání kamenů nasvědčuje tomu,
že se nacházíme na nějakém kultovním místě. Od pohledu moc často užívaného.
Posadím se a se zavřenýma očima posloucham zurčící potůček.
Můj odpočinek však přerušil neznámý příchozí - stařec důstojného vzevření. Než ho Freon odpálkoval tak se nám snažil říci něco o tom, že máme ihned odejít. Jeho slova o posvátném místě mě však zaujala a jal jsem se studování run na starodávných mohylách. Nevím kolik času uběhlo a vyrušil mě něčí hlas. Opět ten dědek.. Původně jsem mu nechtěl věnovat pozornost a pokračovat ve svém bádání. Jemné zavrčení jsem však považoval za rozumný důvod se otočit.
Tentokrát vypadal o něco vážněji a určitě s tím měly něco společného tři velcí vlci po jeho boku.
A co bylo nejhroší- Freona nebylo nikde vidět. Mohl bych ho nějak uchlácholit a získat více času na prozkoumání tohoto místa.Jak probíhala debata, druid dostával stále větší vztek a počasí se uměrně tomu zhoršovalo.Trochu jsme znejistěl, když se poprvé zablýsklo. Změna směru větru podala i velmi duvěryhodnou informaci o Freonově lokaci. Jemný vlčí čuch vedl s touto hraničářovou vlastností válku, což se projevilo jako současné cuknutí této chlupaté trojice. Radši jsem se vydal probudit Freona spícího pod nedalekým stromem, abych zabránil zbytečnému konfliktu. Evidentně jsem kvůli mračnům plným vody myslel iracionálně.
Asi v půlce cesty ke kraji lesa se strhl nečas jaký jsem dříve nezažil. Padaly kapky jako pěst a ani přirovnání k padajícím trakařům nebylo na místě. Kolem se tříštila jedna vodní koule za druhou a po pár vteřinách jsem si připadal jako nějaká ryba. Sotva jsem se pomocí magie oddělil od toho kapalného zla, ucítil jsem chvění naznačující příchod zbytku výpravy. Knihovny nevýjímaje. ...
-------------------------------------------------------------
... Freon byl navrchu hned, zatímco já jsem se ještě nejakou tu chvilku brodil rozmoklou půdou.
Podle očekávání tam byli všichni ostatní, ale po druidovi jako by se slehla zem.
Nedivím se mu, ten trpaslík opravdu budí hrůzu.
Bůhvíjak hraničář přesně věděl kde jsme a jak se dostat k nejbližšímu městu(musel jsem si to ověřit) . Vyprovodil nás však neuvěřitelný jev. Na palouk si to šinulo množství všemožných breberek a jiné havěti. To však nebylo všechno, neboť se postupně přidávali větší a větší tvorové. Ani nechci vědět co by nastalo, kdybychom včas neodešli a vrhla se na nás tato lesní domobrana. Né že by to bylo něco horšího než skutečnost.
Freon totiž nasadil opravdu vražedné tempo a ještě si pískal jako na procházce!
Netuším kolik jsme toho ušli než jsem omdlel vyčerpáním, nicméně to musela být tak půlka Tary. Po té dlouhé a vyčerpavající trase jsme konečně dorazili k branám Března .
Stráž nás odmítla vpustit a přes pokusy Arula, Tiberia a Svelonoše Zpařeného jsme museli složit hlavy pod širým nebem.
Byl jsem tak unaven, že mi bylo lhostejné přespat před hradbami.
Ráno jsme se konečně dostali do města. Nepříjemnou kontrolou totožnosti však neprošel náš světlodržící společník. Na slunci ho stejně nepotřebujeme, takže to nijak neřeším.
Bůhví jak o s ním dopadne. Přidal jsem se k Freonovi zařídit nocleh v nějakém slušném hostinci.
Po ubytovaní v se vydáváme společně s mistrem trpaslíkem najmout nějakou menší loď na cestu do Pětiveží. Teoreticky bychom mohli ušetřit, pokud stejným směrem popluje v nejbližší době jiná loď a domluvíme společnou přepravu. Po Ellion se dozajista nebudeme plavit sami.
Proč potřebujeme nějaký glejt? To se již člověk nesmí svobodně pohybovat?
Nějak ho však získáme. Muž se kterým jsme jednali, nám však prozradil páky na oprávněného uředníka. Jednání s ním opět nechám na Tiberiovi, má to v krvi.
Na cestě z přístavu jsme se setkali se skupinkou do železa zakutych trpasliku což nevěstilo nic dobrého. Jejich vůdce (odhaduji podle velikosti zbraně) se dal s Tiberiem hned do řeči a já začal rychle uvažovat o zámince k odchodu.Bezprostředně po návrhu zapití jejich shledání jsem měl jasno, že je čas se ztratit. Z chladného přístavního vzduchu mi sice nebylo nejtepleji, ale ohřeji se radši jinde. Bujaré trpasličí pitky nemám zapotřebí. Koktavě jsem ze sebe vypravil, že musím jít a nevnímaje trpasličí pokřikování jsem se spěšně vzdálil. Toho dne jsem již Tiberia nespatřil.
-------------------------------------------------------------
Na druhého dne po neválné snídani jsme se opět střetli. Jevil sice známky kocoviny, ale tvrdil, že vše zařídil.Zamyslel jsem se co tak mohl zařídit v opileckém opojení a udělal si určitou představu. Asi poplujeme na voru sestaveném ze soudků, které vychlemtal.
Loďka na kterou mířil prstem podobným klobáse splnila má očekávání. Taková malá rybářská bárka, do které se sotva vejde pětice lidí , nedopluje ani na protější břeh.
"Ne tahle, ta za ní" bránil se trpaslík. Zaostřil jsem dále na devěnou hradbu, kterou jsem původně považoval za protější dům. "Páni" vyklouzlo mi a se zakloněnou hlavou pozoroval plavidlo nemalých rozměrů.
Hrůza! Z té vody všude brzo zešílim. Raději bych zase bežel s Freonem než tohle.
Raději zůstanu zavřený ve své kajutě než dorazíme na místo.Nedokážu se vůbec soustředit.
Konečně jsem se opět dostal k tomu abych si napsal své poznámky. Během cesty z Pětivěží se mi nedostalo času. Když jsme poprvé opět zhlédli klášter, nevěřili jsme, že najdeme živou duši.
Nečekané se však stalo skutečností. Zase jsme se sešli se Svadhistánou. A ta nejen že pro nás měla překvapení, ale dokonce tři. A jaké!
Její dětičky trochu povyrostlya pěkně se vybarvily. Dceruška "Veverka" se zdá jako hezká zlatovlasá holčička. Možná až na to ucho..
Brahmán vyrostl trochu moc. Vousů má jak pan Tiberius a ví toho snad víc než já.
No a poslední do třetice Opruz ..nebo to byl Opus?.. je kapitola sama pro sebe. Plesnivá barva, místy nahnívání a tendence pojídat lidské maso nepatří mezi dětské vlastnosti.
Svadhistána nám však důrazně vysvětlila, že kdybychom ho odstranili, tak by s ní byli ještě větší problémy, než když ho vezmeme s sebou.
V klášteře jsme kvůli Freonovi a vysvěcení museli ještě čekat nějaký ten pátek a tak jsem měl dost času na své studium. Do odjezdu směrem na Pětivěží se toho jinak mnoho neudálo.
Loď jsme díky jejím rozměrům v přístavišti dlouho nehledali. Horší to však bylo s kapitánem, který byl hledán nějaký čas v okolních putykách. Nakonec byl vyloven z krčmy u Zlatého kraba a ještě dnes vyplouváme. Doufám, že tahle hrůzyplná cesta po kapalném zlu nebude moc dlouhá.
-------------------------------------------------------------
Co se děje? Co je to za hluk?! Proč tu všichni tak zděšeně pobíhají? Juraj Květek vylezl ze své kajuty a pomalu se prodírá mezi námořníky ven z podpalubí. Všechno je trochu rozmazané. Kapitán energicky ukazuje na pravobok i levobok a řve rozkazy. Uvízli jsme snad? S tak velkou lodí je to docela možné. Střela zabořená do stěžně však situaci vysvětluje.
Piráti! A rovnou dvě lodě, sice nejsou tak vélké, ale i tak jsou naložené nezanedbatelnou dávkou smradu, alkoholu, dentalních problémů a pečlivě ostřených zbraní. Tou dobou jsou však i ostatní na povrchu lodi a zjišťují co se děje. Trpaslík se začal nažhavovat a Arul si stoupnul k pravoboku a kasá si rukávy. 'To chci vidět, bude na ně mluvit dokud nudou neusnou?' pomyslel si. .. Jako by do něj hrom uhodil 'Heh, možná ti theurgové přece jen dokážou, nebo minimalně díry do dřeva jim jdou.' Lapkům nejspíš také došlo, že ta díra nemusí být jen v lodi a dali se na ústup.
"Kouknu se na tu druhou" pravil Juraj a pro sebe se usmál. Zavřel oči a opakoval slova, která vyslovil již tolikrát. Vnímal ten užásný pocit proudění energie a soustředil na střed lodi.
Zlotřilci se nevědomky osudu pomocné bárky dále přibližovali s usměvem na tváři ve vidině bohaté kořisti. " Rozsekékame je chlapy! Musej vézt něco fakt drahýho, když se nevzdali jako všici, he?" "Jasný, pořádně si nadujem kapsy haha" Povzbuzeni žačali nahazovat první háky.
Sbíral sílu a koncentroval ji dokud to nevěděl jistě. "Teď!"
Mezi utočníky vyšlehl několikametrový plamen, který ihned zapálil staženou plachtu a do všech směrů začalo rychle vyvěrat žhnoucí magma nešetřící ani věci, ani pobudy.
Před plameny trávicí vše bylo jedinnou zachranou skočit do vody a snažit se dostat k lodi, na niž už ti rychlejší vylezli po provazech.
Ustupuje před hrdlořezy pronesl "Taborák se odkladá, máme potíže..".
Vtom je srazil na zem mohutný řev přehlušující veškeré okolní zvuky. Juraje nevyjímaje.
"Co to sakra bylo?" držel se na hlavu a hodil pohled na trpaslíka. "Tož slabé to bólo. Trochec by sme hókly a včíl by sralbotky padaly jak špičoušky po škopku."
Ozbrojená posádka lodi se již seřadila na palubě připravena chránit cestující.
Bylo však už pozdě. Cestující ochránili posádku.
Pár přeživších s námi putovalo v řetězech až do Minkoru kde byli předáni spravedlnosti.
Vybraná kultura z Jednoho Světa
Doufám, že všichni bačeři tak nějak zaznamenali to, že právě probíhá lidskoprávní festival dokumentárních filmů od Člověka v Tísni. Letos jde o jedenáctý ročník a má spoustu bonusů. Mimojiné i to, že se třeba v samotném Brně zdrží na osm dní. Kdo chce poslat tiskovku na mail, nechť mi dá pářku. Zde jen posílám seznam filmů, na které hodlám osobně jít, tedy jej můžeet brát s jistou mírou kritičnosti jako jakési kulturní doporučení.
Dnes čt. 19.3:
17.30 Mame Ngor – kluk ze skládky
Itálie / 2008 / 15 min.
René
ČR / 2008 / 83 min. / anglické titulky
19.30 I.O.U.S.A.
USA / 2008 / 85 min. / anglické titulky
První akce je film Heleny Třeštíkové a jde asi o poměrně zajímavý kousek s tím, že na konci bude možnost shlédnout i hlavního hrdinu filmu a bude zde možnost s ním i diskutovat. Druhý film je Pjetorova srdcovka o tom, nakolik vnímají finanční krizi běžní američané. S panenkou tento film asi už dávat nebudeme.
Oba filym v Bakalovi.
20.3. piatok:
Starý pivovar -
20.3. 18.00 Barmský VJ
Norsko, Švédsko, Dánsko, Velká Británie
2008 / 84 min.
20.00 Maďarská národní
Maďarsko / 2007 / 70 min.
Zde si rád dám oba filmy z nabídky Starého pivovaru. První kousek je záznamem událostí nedávné rok a půl staré tzv. šafránové revoluce. V praze to byl otvírací film celýho festivalu, jde asi o solidní věc.
Druhý film je o tom, nakolik v dnešním MAďarsku valí krajní pravice a to nejen mezi pár zkotlenci, ale napříč společností. Po filmiskujích pářka na Matějovu fahu.
21.3. sobotnica:
21.3. 16.00 Kluci v ofsajdu
Irán / 2008 / 3 min.
Bar na Victoria Station
Polsko / 2003 / 56 min.
V Bakalovi si to dávají. Valí tam film o polských migrantech, co
rozjíždějí brigádu/práci v Anglii, jejich sady s úřady apod. Vhodné do života pro představu, co je potřeba pro práci v zahraničí.
21.00 Sedm světel
ČR / 2008 / 57 min. / anglické titulky
Film Olgy Sommerové o sedmi osudech žen, které si prošly holocaustem a jinými problémy s totalitou, komunismem a musely snášet mnohé sady i kvůli tomu, co dělali jejich manželé. Zváště aktuální a naléhavá věc ve chvíli, kdy je u nás na vzestupu krajněpravicová nicmocajnost.
nedělnice 22.3.:
17.30 Tenkrát 2: Šance pro Slovensko
ČR / 2000 / 96 min.
Bakala, film o pomlčkové válce, o rozpadu federace a o tom, jak jsme si to přd patncti lety dávali. Doporučuji pro uvědomění dneška. Výchovný film. Rád se tam půjdu vychovat též.
A pokračujeme stejný den i na Flédě:
19.30 Otroci
Švédsko, Dánsko, Norsko / 2008 / 15 min.
Svědectví z Tibetu
Velká Británie / 2008 / 48 min.
Záznam z událostíí okolo loŇských protestů.
Pondělí 23.3. předposlední den:
Suveréně v Bakalovi, komplet dvojprogram:
23.3. 17.30 Papírové hlavy
Slovensko / 1995 / 96 min.
19.30 El Paso
ČR / 2008 / 98 min. / anglické titulky
Jedno je plitická satira o podstatě naší, resp. slovenské demokracie, druhý je dost zásadní film o romské/cikánské problematice.. Očekává se dost zajímavý příběh. ANvíc u toho bude diskuse..
Úterý 24.3. poslední akce
Art 19.00 Zúčtování
USA / 2009 / 100 min.
Složitý film o mezinárodní spravedlnosti a vymahatelnosti práva, Francokova srdcovka, ostatním však místo toho doporučuji ve zhruba stejný čas srozumitelnější Dopisy prezidentovi, což je o populismu Ahmadínežádova režimu.
Přeji dobrý kulturní náfah a bačajbék v kinisku...
Dnes čt. 19.3:
17.30 Mame Ngor – kluk ze skládky
Itálie / 2008 / 15 min.
René
ČR / 2008 / 83 min. / anglické titulky
19.30 I.O.U.S.A.
USA / 2008 / 85 min. / anglické titulky
První akce je film Heleny Třeštíkové a jde asi o poměrně zajímavý kousek s tím, že na konci bude možnost shlédnout i hlavního hrdinu filmu a bude zde možnost s ním i diskutovat. Druhý film je Pjetorova srdcovka o tom, nakolik vnímají finanční krizi běžní američané. S panenkou tento film asi už dávat nebudeme.
Oba filym v Bakalovi.
20.3. piatok:
Starý pivovar -
20.3. 18.00 Barmský VJ
Norsko, Švédsko, Dánsko, Velká Británie
2008 / 84 min.
20.00 Maďarská národní
Maďarsko / 2007 / 70 min.
Zde si rád dám oba filmy z nabídky Starého pivovaru. První kousek je záznamem událostí nedávné rok a půl staré tzv. šafránové revoluce. V praze to byl otvírací film celýho festivalu, jde asi o solidní věc.
Druhý film je o tom, nakolik v dnešním MAďarsku valí krajní pravice a to nejen mezi pár zkotlenci, ale napříč společností. Po filmiskujích pářka na Matějovu fahu.
21.3. sobotnica:
21.3. 16.00 Kluci v ofsajdu
Irán / 2008 / 3 min.
Bar na Victoria Station
Polsko / 2003 / 56 min.
V Bakalovi si to dávají. Valí tam film o polských migrantech, co
rozjíždějí brigádu/práci v Anglii, jejich sady s úřady apod. Vhodné do života pro představu, co je potřeba pro práci v zahraničí.
21.00 Sedm světel
ČR / 2008 / 57 min. / anglické titulky
Film Olgy Sommerové o sedmi osudech žen, které si prošly holocaustem a jinými problémy s totalitou, komunismem a musely snášet mnohé sady i kvůli tomu, co dělali jejich manželé. Zváště aktuální a naléhavá věc ve chvíli, kdy je u nás na vzestupu krajněpravicová nicmocajnost.
nedělnice 22.3.:
17.30 Tenkrát 2: Šance pro Slovensko
ČR / 2000 / 96 min.
Bakala, film o pomlčkové válce, o rozpadu federace a o tom, jak jsme si to přd patncti lety dávali. Doporučuji pro uvědomění dneška. Výchovný film. Rád se tam půjdu vychovat též.
A pokračujeme stejný den i na Flédě:
19.30 Otroci
Švédsko, Dánsko, Norsko / 2008 / 15 min.
Svědectví z Tibetu
Velká Británie / 2008 / 48 min.
Záznam z událostíí okolo loŇských protestů.
Pondělí 23.3. předposlední den:
Suveréně v Bakalovi, komplet dvojprogram:
23.3. 17.30 Papírové hlavy
Slovensko / 1995 / 96 min.
19.30 El Paso
ČR / 2008 / 98 min. / anglické titulky
Jedno je plitická satira o podstatě naší, resp. slovenské demokracie, druhý je dost zásadní film o romské/cikánské problematice.. Očekává se dost zajímavý příběh. ANvíc u toho bude diskuse..
Úterý 24.3. poslední akce
Art 19.00 Zúčtování
USA / 2009 / 100 min.
Složitý film o mezinárodní spravedlnosti a vymahatelnosti práva, Francokova srdcovka, ostatním však místo toho doporučuji ve zhruba stejný čas srozumitelnější Dopisy prezidentovi, což je o populismu Ahmadínežádova režimu.
Přeji dobrý kulturní náfah a bačajbék v kinisku...
Dnešní pařaj
Dračouší akce začínají dneska na právech klasicky v místnosti 131, tak jak minule ve tři odpo. Musíme rychle a dobře napařit. Poté přesun na Jeden Svět a zde kinisko, film Heleny Třeštíkové - René, po něm i krátká debata. Chhalajbék.
úterý 17. března 2009
Bitlevaj
Dne 25.4.2009 se koná rekonstrukce bitvy u Ořechova 1945. Vzpomínkové oslavy osvobození města Brna a ukončení II.sv. války. Pochod německých posilových jednotek, osvobozovací kolona ruské techniky po okolních obcích, pietní akt , výstava výzbroje a výstroje, dobový život, bitevní ukázky. Několikadenní akce pro účastníky. Místo konání: Army Park Ořechov u Brna. Je to dost dobrá pářka - bývám tak každoročně, jelikož se účastním přímo té bitvy. No cena vstupnýho je 99Kč - dospělí a děti za 49Kč. Doufám, že se nás tam sejde co nejvíc.
pondělí 16. března 2009
Pařebná akcaj
Ej, no *101# byly perfektní - už se těšám na další takovou akcaj. No, ale mohli bysme napářnout potom akci na chalupě v Heřmanově, která je nedaleko Velkého Meziříčí a Křižanova. Je to sice o trochu starší barák z roku 1930, ale o to líp se tam bude dát hrát dračák. Jsou tam celkem dvě obytný místnosti (5 postelí) s velkýma kachlovýma kamnama a potom je tam stará kovárna, půda se senem, malej sklep a chlívek. Spojení tam není kdo ví jaký, jelikož je to opravdu díra s 300 obyvateli. Jinak je tam plno lesů a nějaký rybníky a hospoda. Můžeme tam jet prakticky kdykoli, kromě jednoho týdne v květnu,kdy tam bude děda sekat a sušit seno pro králíky.
Takže pářnem domlouvačky na nějaké dobré terminex a zváni jste opravdu všichni.
Takže pářnem domlouvačky na nějaké dobré terminex a zváni jste opravdu všichni.
Lojzkova pářka
Ej, tak malý Lojzek už nám pomalu dopařává k plnoletosti a dovoluje si vás pozvat na menší oslavu právě jeho 18. narozenin. Haluzajec se koná 20.3. 2009 v Dominiku (taneční Dynamiku), zhruba od 20 hodin. Určitě budu rád, když všichni připaříte a zahaluzíme boostky.
úterý 10. března 2009
Svíčkami a mandalou proti temnotě/ Candles and mandalas against darkness
Brněnská skupina Amnesty International upozorní v úterý 10. března při příležitosti 50. výročí povstání v Tibetu na flagrantní porušování lidských práv v Číně. Svůj nesouhlas s tímto stavem budou návštěvníci akcí moci projevit dopisem adresovaným čínské administrativě. K dispozici budou korespondenční lístky s předtištěnou mandalou, kterou budou zájemci moci vymalovat a s apelem za propuštění disidentů a vězňů svědomí v Tibetské autonomní oblasti odeslat. Připojit se bude možné rovněž k výzvě „Mlčení je souhlas“, která žádá českého premiéra jako předsedu Rady EU, aby na nadcházející summit EU-Čína zařadil i otázku lidských práv.
Podpisové akce budou k dispozici v prostorách Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity a Fakulty sociálních studií MU od 14:00.
Od šesté večerní se organizátoři akce těší na účastníky svíčkového pochodu Brnem, který v uvedenou hodinu začne na Zelném trhu.
Prostě klasická akce, kterou mnozí bačeři znají už z loňska. Vítáni jsou všichni. Nejlíp, přijdete-li na Zelňák tak o půl šesté.
Podpisové akce budou k dispozici v prostorách Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity a Fakulty sociálních studií MU od 14:00.
Od šesté večerní se organizátoři akce těší na účastníky svíčkového pochodu Brnem, který v uvedenou hodinu začne na Zelném trhu.
Prostě klasická akce, kterou mnozí bačeři znají už z loňska. Vítáni jsou všichni. Nejlíp, přijdete-li na Zelňák tak o půl šesté.
Plavačka a drdůj ve čt 12.3.
Ve čtvrtok je od čtvrt na sedmičku plavačka na Monte bů, respektive na Búú stu. Tam intenzivní sporťačka, poté následují akce , co kdo kotlí. Odpo se pařá drdůj od trojaček. Předběžně zatím paří Pjetor, Francok.. konec před sedmičkou. V 19:00 totiž mají na Flédě nějakou masivní akci. Jo, tady:
MEDIÁLNÍ REALITA
12.03.2009
projekce dokumentu s následnou diskuzí členy skupiny Ztohoven!
http://medialnirealitu.chtel. biz/
http://www.phatbeatz.cz/cena-ng-333-medialni-realita-od-ztohoven
http://ztohoven.com/cz/ medialni_realita
MEDIÁLNÍ REALITA
12.03.2009
projekce dokumentu s následnou diskuzí členy skupiny Ztohoven!
http://medialnirealitu.chtel. biz/
http://www.phatbeatz.cz/cena-ng-333-medialni-realita-od-ztohoven
http://ztohoven.com/cz/ medialni_realita
जेदें Svět
Před dvaceti lety jste přišli do svobody. Teď ukažte, jak s ní umíte naložit... To je více než výmluvný podtitul letošního ročníku mého nejoblíbenějšího filmového festivalu. Myslím, že i pro mnohé, kteří si těch dvacet let svobody nemůžou užít tolik, když si to období předtím ani tolik neužili, moho být mnohé filmy ještě o to důležitější. Na Jednom svvětě není špatného filmu. Proto si do svých diářů zakroužkujte dny 17.-24.3. V těchto dnech budu po večerech úřadovat v kině. Přijdete-li taky, budu jen rád. Doporučuji vše, některé filmy však doporučuji i trošku víc. To snad nejlíp osobně. Toto berte i jako drobnou náhražku za pozvání na nejbližší kalčry..(opravdu už to přijde, přijde chvíle, kdy budu pravidelně dávat vědět o kultuře v Brně, která nás čeká).
Kdo neví, kam mrknout, ať si u mě vyzvedne letáček, nebo mrkne na jedensvet.cz
Kdo neví, kam mrknout, ať si u mě vyzvedne letáček, nebo mrkne na jedensvet.cz
Večerní škola
Studijní kredity, hlavolamy a debaty o všem možném, co je na pořadu důležitosti dne? Pivisko za deset, jedenáct kachlí? To vše začíná s novým semestrem. V Alfa pasáži to dneska rozjíždí s programem i jedna moje kamarádka, která zde vystupuje.
Tedy:
Start Time:
10 March 2009 at 20:30
End Time:
11 March 2009 at 04:05
Location:
Metro Music Bar
Town/City:
Brno, Czech Republic
pondělí 9. března 2009
sobota 7. března 2009
Cesta dolů
Glejt způsobil, že byl Nicmocaj z Nicmocajova a Dalimil se svým vězněm nastěhováni do kláštera.
Tam byl dalimilův vězeň Ctirad shodou náhod nicmocajův syn, jenž podpálil mlýn Dalimila, zákeřně otráven nějakým zpařeným jídlem či pitlebaxem. Tento zákeřný čin způsobil velký rozbroj mezi zemany. Dožadovali se vzájemě odškodnění. Byli jsme jako nezávislý přizváni k vyšetření kd to udělal. Nemohl jsem se ubránit doměnce, že Nicmocaj zakožal svého nezvedeného synka, aby Dalimila připravil o svědka. Pokoušel jsem se to chvíli řešit, avšak po nějaké době jsem se na to po Freounově vzoru vybodl. Tento konflikt vyvrcholil střetem. Zatímco se družiny zemanů těšily na ono utkání, Freon se nevzdával naděje na dopadení Gubrucha, domluvil se s knihovníkem Chavierem, že se vypraví na místo kde Gubruch zmizel ve vzduchu. Výměnou za to mu řekl něco o tom, co viděl v podzemí při pronásledování. Odchod byl stanoven na večer téhož dne. Na sraz jsem jako obvykle přišel pozdě, všichni krom Chaviera tam již byly a jelikož byl Freoun nedočkavý vydal se jej hledat. Nikde nebyla po Chavierovi ani stopa, Freon teda v knihovně nějaké našel, ale ty končili v regálu s knihama. Jelikož jsme nevěděi jak dovnitř, musel jsem vytvořit svůj portál, Juraj amatérsky zprůcodnil stěnu a tak jsme se za regál dostali, dokonce i s jedním nezvaným hostem, nějaký pitomý pohůnek Nicmocaje z nicmocajova proskočil dřív, než Juraj ukončil svůj průchod. Svým proskokem se trefil výtečně do Freounovy smradlavé zadnice. Kdyby nebylo mé blesku-rychlé reakce, celej Freoun by nám uhořel. Zachránil jsem ho. Kdyby blafnul, smrdělo by to tady ještě dva aldeny. Už párkrát jsem cejtil jeho hořící chlupy, a je to něco co bych nepřál ani Kharovi.
Freon usoudil, že ten chlapák má dobrej styl, když si vybral jeho zadnici v tento čas. Tak jsme ho nabrali s sebou. Dělal nám světlonoše, ha ha ha. Inu tedy vyrazili jsme dále. Freon nás vedl po stopách (beztak kecá, nevím jak může ty stopy vidět na holém kameni), z této malé kulaté místnůstky s krbem do velikého a dlouhého točitého schodiště, dolů. Sešli jsme dle mých propočtů 312 metrů, když jsem pocítil ten prazvláštní pocit. Jako kdybychom ztráceli půdu za námi. Jako kdyby se ta cesta za námi ztrácela. Ještě kousek a nedostaneme se touto cestou nazpátek, pomyslel jsem si. Ihned jsem to řekl našemu stopaři. Ten si byl ukrutně jistý svou prací, a tak mě přemluvil. Půjdeme dál po Chaviérových stopách. Už nám začínalo být jasný, že to nebude jen tak nějaká sada. Asi to bude mít dost co na starosti s Gubruchem. Inu touto cestou jsme se dostali až do obrovské portální místnosti. Celá byla osvětlena trpasličím srdcem. Sada ukrutná, prohlásili jsme. A smraďoch se jal stopovat dál. Na mramoru mu to moc nešlo, ale nakonec jsme se dostali k jednomu z mnoha portů a rozluštili jsme i syntaxi, ve které se musíme dotknout run, abychom se dostali na to stejné místo jako Chaviér. Inu naše překvapení bylo nemalé, teleport nás přesunul do starého Arvedanského výcvikového tábora laiků sedmnáctky. Faha ukrutná. Po chvíli bloudění jsme zde nalezli i Gubrucha, po rozhovoru s duchem v místnosti Siomena jsme konečně zjistili co je zač. Jen malý péro velkýho pařana. Jestli na něj tady natrefíme, Freon mu určitě natrhne prdící dírku. A Amnia mu ukousne kulcky. Juj. Postupně jsme prošli velkou částí tohoto podzemí, nemáme zatím však dostatek klíčů pro cestu ven. A Gubruch nám to neujednodušuje. Sám má u pasu velký svazek klíčů. Jsem zvědav kde na něj natrefíme a jestli bude s jeho pánem. Ukrutná akce.
Nejdrsnější věc, kterou jsme zde, mnoho stovek metrů pod zemí, zažili se stala v místnosti Finwalura. Bylo to tam ukrutně haluzajné. Strávili jsme v jeho svatyni mnoho dlouhých chvil, které nám velice prospěli. Finwalur si nechal na zeď promítat ostrý filmisko. Tedy, vše co kdy viděl. Byli jsme tak svědky mnoha událostí, o kterých se dnes jen mluví. Bylo to doopravdy velice zajímavé. Možností vidět smrt Khara moc není. Kolik dnes žijících tvorů vidělo to stejné jako my? Abych se vrátil k tomu podstatnému, bylo mi dovoleno obdarovat Poutníka osobně. Pařal si to ve filmisku bez hole. Inu tak jsem mu propůjčil tu mou. Dal mi za to klíč v podobě holi. Ten pocit, kterým mě chvíli na to obdaroval, jsem nikdy necítil. Veškeré vazby k víře ve mně mohutně posílili. Myslím, že jen co se vrátíme do kláštera, využiji služeb mnichů a začnu pařat v laika. Bude to však distanční pařání, nemáme již čas na pařání na tomto místě. Můj odvěký nepřítel, Zilwar z chudobince sílí, já to cítím. Musíme vyrazit, začít ho stíhat. Snad mi přátelé poradí, co a jak. Slíbil jsem to, a sliby plním. Inu tedy, musíme pokračovat dále, ať se dostaneme na povrch!
Poutník mě také nepřímo podaroval další ukrutnou haluzkou. Dostali jsme dorůstající Kam-embert. Ej ej maximální velikosti, husté plísně a výtečné chuti. Díky ti, Poutníče, že vedeš mé kroky touto cestou!
Tam byl dalimilův vězeň Ctirad shodou náhod nicmocajův syn, jenž podpálil mlýn Dalimila, zákeřně otráven nějakým zpařeným jídlem či pitlebaxem. Tento zákeřný čin způsobil velký rozbroj mezi zemany. Dožadovali se vzájemě odškodnění. Byli jsme jako nezávislý přizváni k vyšetření kd to udělal. Nemohl jsem se ubránit doměnce, že Nicmocaj zakožal svého nezvedeného synka, aby Dalimila připravil o svědka. Pokoušel jsem se to chvíli řešit, avšak po nějaké době jsem se na to po Freounově vzoru vybodl. Tento konflikt vyvrcholil střetem. Zatímco se družiny zemanů těšily na ono utkání, Freon se nevzdával naděje na dopadení Gubrucha, domluvil se s knihovníkem Chavierem, že se vypraví na místo kde Gubruch zmizel ve vzduchu. Výměnou za to mu řekl něco o tom, co viděl v podzemí při pronásledování. Odchod byl stanoven na večer téhož dne. Na sraz jsem jako obvykle přišel pozdě, všichni krom Chaviera tam již byly a jelikož byl Freoun nedočkavý vydal se jej hledat. Nikde nebyla po Chavierovi ani stopa, Freon teda v knihovně nějaké našel, ale ty končili v regálu s knihama. Jelikož jsme nevěděi jak dovnitř, musel jsem vytvořit svůj portál, Juraj amatérsky zprůcodnil stěnu a tak jsme se za regál dostali, dokonce i s jedním nezvaným hostem, nějaký pitomý pohůnek Nicmocaje z nicmocajova proskočil dřív, než Juraj ukončil svůj průchod. Svým proskokem se trefil výtečně do Freounovy smradlavé zadnice. Kdyby nebylo mé blesku-rychlé reakce, celej Freoun by nám uhořel. Zachránil jsem ho. Kdyby blafnul, smrdělo by to tady ještě dva aldeny. Už párkrát jsem cejtil jeho hořící chlupy, a je to něco co bych nepřál ani Kharovi.
Freon usoudil, že ten chlapák má dobrej styl, když si vybral jeho zadnici v tento čas. Tak jsme ho nabrali s sebou. Dělal nám světlonoše, ha ha ha. Inu tedy vyrazili jsme dále. Freon nás vedl po stopách (beztak kecá, nevím jak může ty stopy vidět na holém kameni), z této malé kulaté místnůstky s krbem do velikého a dlouhého točitého schodiště, dolů. Sešli jsme dle mých propočtů 312 metrů, když jsem pocítil ten prazvláštní pocit. Jako kdybychom ztráceli půdu za námi. Jako kdyby se ta cesta za námi ztrácela. Ještě kousek a nedostaneme se touto cestou nazpátek, pomyslel jsem si. Ihned jsem to řekl našemu stopaři. Ten si byl ukrutně jistý svou prací, a tak mě přemluvil. Půjdeme dál po Chaviérových stopách. Už nám začínalo být jasný, že to nebude jen tak nějaká sada. Asi to bude mít dost co na starosti s Gubruchem. Inu touto cestou jsme se dostali až do obrovské portální místnosti. Celá byla osvětlena trpasličím srdcem. Sada ukrutná, prohlásili jsme. A smraďoch se jal stopovat dál. Na mramoru mu to moc nešlo, ale nakonec jsme se dostali k jednomu z mnoha portů a rozluštili jsme i syntaxi, ve které se musíme dotknout run, abychom se dostali na to stejné místo jako Chaviér. Inu naše překvapení bylo nemalé, teleport nás přesunul do starého Arvedanského výcvikového tábora laiků sedmnáctky. Faha ukrutná. Po chvíli bloudění jsme zde nalezli i Gubrucha, po rozhovoru s duchem v místnosti Siomena jsme konečně zjistili co je zač. Jen malý péro velkýho pařana. Jestli na něj tady natrefíme, Freon mu určitě natrhne prdící dírku. A Amnia mu ukousne kulcky. Juj. Postupně jsme prošli velkou částí tohoto podzemí, nemáme zatím však dostatek klíčů pro cestu ven. A Gubruch nám to neujednodušuje. Sám má u pasu velký svazek klíčů. Jsem zvědav kde na něj natrefíme a jestli bude s jeho pánem. Ukrutná akce.
Nejdrsnější věc, kterou jsme zde, mnoho stovek metrů pod zemí, zažili se stala v místnosti Finwalura. Bylo to tam ukrutně haluzajné. Strávili jsme v jeho svatyni mnoho dlouhých chvil, které nám velice prospěli. Finwalur si nechal na zeď promítat ostrý filmisko. Tedy, vše co kdy viděl. Byli jsme tak svědky mnoha událostí, o kterých se dnes jen mluví. Bylo to doopravdy velice zajímavé. Možností vidět smrt Khara moc není. Kolik dnes žijících tvorů vidělo to stejné jako my? Abych se vrátil k tomu podstatnému, bylo mi dovoleno obdarovat Poutníka osobně. Pařal si to ve filmisku bez hole. Inu tak jsem mu propůjčil tu mou. Dal mi za to klíč v podobě holi. Ten pocit, kterým mě chvíli na to obdaroval, jsem nikdy necítil. Veškeré vazby k víře ve mně mohutně posílili. Myslím, že jen co se vrátíme do kláštera, využiji služeb mnichů a začnu pařat v laika. Bude to však distanční pařání, nemáme již čas na pařání na tomto místě. Můj odvěký nepřítel, Zilwar z chudobince sílí, já to cítím. Musíme vyrazit, začít ho stíhat. Snad mi přátelé poradí, co a jak. Slíbil jsem to, a sliby plním. Inu tedy, musíme pokračovat dále, ať se dostaneme na povrch!
Poutník mě také nepřímo podaroval další ukrutnou haluzkou. Dostali jsme dorůstající Kam-embert. Ej ej maximální velikosti, husté plísně a výtečné chuti. Díky ti, Poutníče, že vedeš mé kroky touto cestou!
Co pařit před *101#
Ej sady aj boosty. Jelikož mají někteří bačeři problém s pozdním odjezdem a hlavbě Freon, usnesli jsme se s Freonem, že je potřeba něco obačat. A proto si napařím monstrózní lozičku. Oni potížisti se můžou přidat, aby rodiče nepruďali s odjezdem. Budeme lozit jako obvykle v Kuřimi. Pojede se busajem z Bystrce v 17:16. Účast všech bačerů i nebačerů je vítána. Kdo přikotlí rovnou na kuřimské nádraží kolem 17:33, toho vezmem s sebou, ale nesmí přijít pozdě, to nás pak bude hledat na stěně sám.
středa 4. března 2009
Drdůj 5. 3.
Inu sada. Po domluvě s akčně-pařacím jádrem naší družinky navrhuji učinit tento drdůj ve štatlu. Nejlepší asi budou práva. Hlavním důvodem je nám dostupnost. Při pařaji u pjetora ztrácíme skoro hodinu pařaje, neboť půlhoďky kotlíme k němu, a půlhoďky od něj. Tato je to luxusnější, můžem toho víc napařit. Co vy na to? Od kdy si to můžete dávat? Já od 15:00.
---
Sada, poslední dobou pařím na jiným mobilaji. Kdyžtak dejte nějakou sadu po icq, můžu vám fahnout kontakt.
---
Sada, poslední dobou pařím na jiným mobilaji. Kdyžtak dejte nějakou sadu po icq, můžu vám fahnout kontakt.
Ej drdůjné *101#
Dračák, drdůj pařaj.. Posílám info k nadcházející akci. Po domluvě s Pjetorem jsme to nafáhli následovně:
Sraz: piatok 13.3. v 22.51 na Zvonařce (22:52 jede busaj do Klobouk), v *101# budeme ještě před půlnocí.
Odfah během neděle nějak solidně. Tuším že o pětačkách cosi kotlí zpět. Půjde tedy o dvě masivně propařené noci. Tedy minimálně. S sebou všecky osobáky, pravidliska, kostýmexy, charakterníky, důležitý mapiska apod. Půjde hlavně a čistě o drdůjnou akci. Potřebujeme zatočit, nejen s politikou východního pomezí Pětivěží, ale i s Gubruchem, v otázce víry a hlavně dát drdůji tu správnou nótu, abychom se do toho zase naplno dostali. Jo a v neposlední řadě je třeba se dostat ze zkotleného podzemí bohů sedmnáctky. Tedy pařaj až na kotel. Roleplay, pařaj a expaj. S sebou trošku chalaje a chechtaje na cestu, příp. kofolnicu.
Ej chalajbék. Doufám, že všichni pařanci jedou..
Sraz: piatok 13.3. v 22.51 na Zvonařce (22:52 jede busaj do Klobouk), v *101# budeme ještě před půlnocí.
Odfah během neděle nějak solidně. Tuším že o pětačkách cosi kotlí zpět. Půjde tedy o dvě masivně propařené noci. Tedy minimálně. S sebou všecky osobáky, pravidliska, kostýmexy, charakterníky, důležitý mapiska apod. Půjde hlavně a čistě o drdůjnou akci. Potřebujeme zatočit, nejen s politikou východního pomezí Pětivěží, ale i s Gubruchem, v otázce víry a hlavně dát drdůji tu správnou nótu, abychom se do toho zase naplno dostali. Jo a v neposlední řadě je třeba se dostat ze zkotleného podzemí bohů sedmnáctky. Tedy pařaj až na kotel. Roleplay, pařaj a expaj. S sebou trošku chalaje a chechtaje na cestu, příp. kofolnicu.
Ej chalajbék. Doufám, že všichni pařanci jedou..
pondělí 2. března 2009
lozajbék
Ej drsné akce. Zajtra dáváme ostrou lozičku. Zhruba od pětky v Kuřimi. Kdo si to dává? Pokud bude zájem a PJ, může k tomu přifahnout i trocha drdůje.
Zatím fahlí: Pepek, Tom, Ivoš (Pepkův kamarád - lozič).
Odjezd z Zoo, kdo se dostane do Kuřimi sám, naberem ho na místním nádraží
Zatím fahlí: Pepek, Tom, Ivoš (Pepkův kamarád - lozič).
Odjezd z Zoo, kdo se dostane do Kuřimi sám, naberem ho na místním nádraží
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)