sobota 30. dubna 2011

Nejbližší bačerné akce & rozloučení před zkouškovým

Ahoj,
moc nevím, co přesně se chystá, ale raději to tady postnu, ať se můžeme domluvit v komentářích. Chystá se velká akce. Kdy?
6.5.2011 v piatok
Co je na programu:
Pitíčka s Pepkem
Drdůjná pařebka
Domluva akcí na prázdniny
Po stopách Templářů
Grilovačka
Rubačky dřeviska s Freonem
Beskydská sedmička
a kotel dalšího...

Fahlební rada

Inu tak je tu zkouškové a pak už následují prázdniny a určitě je čas se domluvit, co se podnikne a jak se to podnikne. Byla by nesmírná škoda, kdyby se letos nekonala žádná bačerná dovolená a podobné pářky stylu loňského roku. Veselý obličej  Je jasný, že někteří nebudou moct, jelikož budou pařit kojenecké akce, ale i tak se zformujme a domluvme na něčem.

 

Tento pátek (tedy 6.5) bude v IKEI pitíčková akce a kluci tam jedou hrát dračák, čehož bych náležitě využil a domluvil se na tom, co chceme o prázdninách dělat.

 

Poprosím účastníky Dračáku, aby sem napařili od kdy do kdy budou v IKEI, abychom za nimi mohli dojet. Veselý obličej

 

Jinak kdo nebude moci napařit účast, velice ho/ji vyzívám, aby se vyjádřil sem a napařil jak může, protože by to byla škoda.

 

 

 

 

Brýle a věci

 

Ofah, loni jsem měl takový modrý brýle s černými sklíčky a ohebnými nožkami a dává mi sadu, že je nemůžu najít – nevíte někdo náhodou, jestli jsem je u někoho nenechal? Veselý obličej s vyplazeným jazykem A ještě jedna věc – mám tu doma nějaký věci z loňskýho LARPu (deky, lopatka, batůžek …) a bylo by fajn, kdyby se to rozebralo – klidně vám to hodím do Brniska, jen se musíme domluvit, kdy. Ou jé.

úterý 26. dubna 2011

Z posledních dní v Rilondu


17.Travna 855 královského letopočtu
Den moudrosti. Následující tři dny proběhne hlavní politické klání. Na den rovnosti, 21.Travna se půjde volit a vše se rozhodne. Rilond bude mít nové pány. Zase bude o něco lépe. Hodně skřetů je teď na druhém břehu za řekou. A ta polovina armády, co obléhá západ města, ti sami mnoho nezmůžou. Město si na nějaký čas může oddechnout. Ještě poněkud parné babí léto a dusné Rilondské podnebí vykouzlilo několik opravdu horkých dní. Barikády v ulicích, trosky domů, to vše teď jest odklízeno. Městská garda se opět volněji začíná procházet i po vedlejších zákoutích a městských pláccích, nárožích i zapadlých koutech. Do města se zase na nějakou dobu dostává řád. Mnoho proroků různých bohů i poselství předchází před veřejnost, jakoby byli předzvěstí další kampaně světské. Své příběhy a vize rozsévají do duší plných strachu a nejistoty. Potraviny jsou na příděl. V hospodách, krčmách a putykách se dá najíst za přídělové lístky, nebo sem tam i za cizí měnu. Obdobně se dá nakupovat i na trhu, který byl opět zprovozněn na Radničním náměstí. Zde je kontrola městské gardy nejpřísnější. I v přístavu začal znovu proudit život. Okolo těch několika málo lodí je nyní živo více než dost. Na dnešní den moudrosti se chystá několik málo drobných oslav, nyní spojených s opatrným uvítáním prozatímního klidu zbraní. Diskuse, přednášky, hlavolamy, hříčky, dražba vyřazených knih, souboje kouzelníků a další kratochvíle. Snad pomohou místním na chvíli zapomenout strastí, které jejich žití v tomto místě provází. Dokonce i na univerzitě bude den otevřených dveří. Po omezeném provozu to bude zajisté pro mnohé vědění chtivé návštěvníky zajímavá příležitost, jak nahlédnout do kapituly vzdělanosti a paměti Západní Dálavy. Skoro to vypadá, jako by se do Rilondu na chvíli začal vracet normální život…Tedy až na jednu vpravdě tragickou záležitost, kterou nyní žije skoro celé město. Všichni si o tom povídají. Nejmladší syn Kylmarských zemřel. Celá flotila lodí rodiny Kylmarských se potopila i s plným nákladem kdesi v Rilondském zálivu ještě před přistáním. Hrůza. Chystaný volební majstrštyk se proměnil v rodinnou tragedii. Pohřeb bude zítra v poledne. Událost, která se zapíše černým inkoustem do listů kroniky města…
Trosky Mernova chrámu

Co však těmto událostem předcházelo? Jak svůj volný čas prožívali jednotliví hrdinové? Dozvíte se dále. Každý si tak trochu našel cestu svou vlastní.


Leviathan er Aegren
Leviathan dumající nad dalšími kroky
„Takový masakr Ignáci, to snad ani nepamatuji. Zvláště zde z hlásky je ten výhled o to hrůznější… Podej mi prosím ještě to dobré sklo! Ať pořádně vidím…“ (při výhledu z věže Konventu)

Mistře, myslíte tedy, že tento traktát bude tím nejvhodnějším pro mé budoucí plány? Rád bych do tajů tohoto umění pronikl, ovšem nejsem si jist, zdali budu hoden této úctyhodné mohutné prastaré iluminované knihy. Nemáte k dispozici, ehm, nějakou drobnější, štíhlou, malou, kapesní? Přeci jen, ptám se ryze z praktického hlediska, abych ji mohl studovat neustále.“ (během učené rozpravy)



Freon Poutník, též zvaný smraďoch
Osamělý poutník na své cestě
V hlavě mu zněla přímluva k Poutníkovi. Opustil poslední stavení v Zámostí. V dálce zahlédl dým a kouř, který k nebi stoupal v místech, kde odhadoval pevnost Brod. Nadechl se vzduchu ze sílícího větru, který s sebou nesl vůni dálek. Vůni mořské soli a krajin za obzorem. Nemohl si nevzpomenout na Bačernou. Rovněž si vzpomněl i na Arula. A také i na další přátele. Pevně však sevřel hůl, zarazil kápi více do čela a rozhodným spěšným krokem vyrazil k Vádí Amber, vzůru do divočiny. Osamělý zálesák a poutník.


Rybář Ševar
„Brácha Bivoj, ten se vyzná. V Lajstebnici vychodil čtyři třídy měšťanky. Ten sází. Já jen hraju. A jaký, že to hrajeme? Kharovy nebo Zylovy?“ (Buvoj v zápalu hry, kdy veškerou svou pozornost věnoval poctivému švindlu)

„Toš játroš Ševároš budoš, což? Pařoš!“ Vyhublý mladík černé pleti mázl kartou mrtvého plujícího skřeta o stůl. Domlouval u toho zřejmě velmi výhodný obchod. A asi nebyl sám…

Ještě s myšlenkami na obchodníka se sklem, pana Thorduwalského kráčel Ševar postranní uličkou. Páchlo to tu močkou a i v kalužích se bál, do čeho to šlape. Zápach ztuchliny, výparů laciné pálenky a kouře z ohně zesílil. Polorozpadlými vrátky do ulice vletěl drobný muž, aby se zastavil o protější stěnu. Zachrchlal a začal zvracet kolem. „Dyž neuměj pit, tak ať k nám nechoděj,“ zahromovala mohutná žena. Paní Ludmila naplno zabrala celý prostor určený dveřím, zvláště do šířky. Určitě však nešlo přehlédnout její mohutná ramena a především ale, velmi vyvinuté vnady. Byl u cíle. Toto je ta hospoda, kam chtěl jít. Jeden veliký stůl, hodující a popíjející hosté všeho druhu; kolem stolu sem tam motající či ležící ochmelové a v rohu velký otevřený krb. Našel si místečko a hned se jej ujal místní, Brumbo – známý čistič bot. „Dobrý den, tak Ševar povídáte. To mňa těší. Toš a jak se jmenujete vy?, zeptal se zahaleného cizince, který před chvílí přišel. Na hru potřebovali být tři.
Hospoda Opilá Formanka

Cizinec
Po náročné cestě se těšil, až si konečně spočine a dá svlažit svým vyschlým rtům a po chvílích samoty se svým přítelem opět zatoulá do víru města. Mnoho hospod v Rilondu bylo zavřeno. Výběr tedy nestál za moc. Navíc i ceny byly dosti nadsazené. Až jedno pochybné stavení připomínající hospodu vypadalo, že by zde mohlo být leccos za slušný peníz. Arčího dal s obavami k péči jakési matróně, z které se vyklubala paní hostinská. Než se stihl vzpamatovat, už sedí u velikého zelanového stolu a hraje utopeného skřeta. Pořád do něj duje jakýsi čistič bot. A to ještě neví, jestli se mu někdo nepozvrací za krk. A co teprve Árčí? Radši vyměníme podnik.
U Rytíře

„U rytíře,“ vývěsní tabule na rohu jedné z největších tříd města hrdě hlásí své jméno. Moc pěkná hospoda, těch trofejí, klidu, i nocleh mají. Jen kdyby jim šly lépe otevírat ty dveře…

Brim
S tím temným paladinem to byl opravdu masakr. Však co museli s Tondou odtáhnout Míru, nebo spíš to, co z Míry zbylo ke klášteru Estelinek. Pěkná fuška. Však tam bylo dost plno. Když už tu byl, taky se chtěl ošetřit. Jenže v současné době berou jen ty nejtěžší případy. Ten smradlavek felčař Freon je kdoví kde, tak nezbylo, než to zapít kořalkou a narychlo si poradit tak trochu sám. Každý z nově nabitých přátel se rozutekl s útokem do veškerých koutů města. Bude asi lepší je najít, pomyslel si. Tondu nechal u Míry a vydal se chvíli toulat městem. Putoval chvíli až se dostal opět do míst, kde se střetl s jedním z nejobávanějších protivníků. Temný plášť zde ještě zlověstně plápolal zadrhnutý o trám domu. Než se stihl vzpamatovat, uslyšel dusot kopyt. A to už bylo pozdě na cokoli reagovat. „Hle, hrdina! Slovutný trpaslík porazil temného rytíře! Sláva jemu! Velebme ho. Navrhněme i jeho na vyznamenání města. Právě dnes za soumraku na den moudrosti. Ó, mistře, budeme toliko hodni vaší společnosti? Můžeme s vámi jet do konventu pomoci vám ustrojit se na tuto slavnost?Přátelé, rytíři, máme před sebou opravdového bohatýra! Půl tuctu rytířů v plátových zbrojích sesedá z koně, aby poklekli do bahna cesty před zkoprněným trpaslíkem…
Rytíři vzdávají hold trpaslíkovi

Arul Nexus von Boševal
„Via, Poutníku! Proč? Jaké cesty vedou mimo přátelství? Jaká hnutí osudu, kterým čelíme? Na kteroužto cestu nyní vykročit? A hlavně, proč?“ Zamyšlený Arul seděl mnoho hodin bez hnutí. Skoro to vypadalo, jako by přestal existovat. Nebyl prostor a nebyl čas. Jen myšlenky kolem něj a nespočet otázek na které nikdo nedokázal odpovědět. I městem na  vozíku jezdil jako ve snách. Snad i samotný Poutník do cesty mu přihrál dalšího, tápajícího. „Dobrý den, já sem Laďa, a jdu tady s otýpkou do města, tak vás dovezu. Víte pane, u nás se dějou moc divný věci. Dřív za starejch časů to bylo jináč, to já si toho vážím, celé Sedmnáctky a rád bych (však já se občas i potajmu modlím), ale nejde to. Víte, chlapi z dědiny, to jsou samý ty, ty ogie. A to myslíte, že mám ted s vámi milostivej pane i do kláštera Poutníka? A můžu, jo? Zadním vchodem?

Dobrý den stop.
Zdraví Pepa Duba Josef Duba, kapitán lodi. Stop. Přejeme pěkného zdraví, hodně let a dobré pohody. Na lodi panuje velká neshoda Stop. Nevíme, jestli odplout, nebo zůstat. Stop. Ke břehu nechceme, neb se bojíme. Stop. Zásob málo. Stop. Nalodění je snad i možné. Stop. Asi až po soumraku. Stop. Těšíme se na brzké shledání a jsme v hluboké ústě. Stop. S pokorou a pozdravem a přáním zdraví, zdraví
Pepa Duba Josef Duba, kapitán lodi, první důstojník lodi
(z korespondence mezi Arulem a lodí kotvící v Rilondském zálivu)
Vzhůru do neznáma!
Vrtáci naloděni, rybáři naladěni. Začala dobrodružná plavba, která nemá obdob. Vzůru a vstříc nebezpečenství a do neznáma, vše pod velením jednoho vozíčkáře odkudsi z Lendoru…

neděle 17. dubna 2011

Brněnský 1/2 maratón 2011

Tak co, chlapci a děvčata, půjdeme si otestovat, na co máme? Mluvím o tom a málo dělám. Co vy? Rád se chci otestovat, abych věděl, jestli mám na to uběhnout polovinu toho, co kdysi dávno voják se zprávou o vítězství svého vojska.

Termín: sobota 30. dubna 2011
Start: 14.30 hod. náměstí Svobody
Cíl: náměstí Svobody

Míním hlavně jednoho parťáka, se kterým bych chtěl běžet. Věřím, že to nevzdal a i přes povinnosti, které také mám také, půjde zažít to vzrušení běžet závod s profesionály.

Vše podstatné je tu: http://brnenskebehy.cibasport.cz/brnensky-1-2-maraton/w-brnenske-behy/bb-zavody/brnensky-1-2-maraton-2011.

Život je o překonávání překážek a nastavování nových latěk. Pojďme si nastavit standard půlmaratonce.

středa 13. dubna 2011

Den vína

Státní svátek Kravihorské republiky
sobota 28. května začátek v 13:00

Den otevřených sklepů pod Kraví horou
Slavnostní zahájení, vítání hostů a návštěvníků na Vinckově náměstí v 13:00
Bude umožněn průzkum pokladů v 23 otevřených sklepech.
Cimbálová muzika od 17:00 do 22:00 hod. u sklepu Kravihorské vlády

Vstupné 600Kč. sklenička, mapa, vzorky vína u vinaře v ceně vstupenky, poukázky na nákup vína za 300 Kč.

Velikonoční košt vín

Velikonoční košt vín
Svobodná spolková republika Kraví hora pořádá ve spolupráci s obcí Bořetice Velikonoční košt vín.
Dne 24.4.2011 začátek v 9:00 hod. Kulturní dům Bořetice.
K poslechu hraje cimbálová muzika od 14:00 hod., občerstvení zajištěno.

Vstupné 250 Kč jednotlivec - sklenička, katalog, neomezená konzumace
400 Kč pár (muž a žena) 2 skleničky, katalog, neomezená konzumace

Hotel Kraví hora a Republika Kraví hora uspořádá pro zájemce prohlídku Svobodné spolkové republiky Kraví hora.

Průvodcem bude emeritní prezident „na furt“ V. Petrásek. Sraz na prohlídku bude před hotelem Kraví hora v 10:00 hod. a v 13:00 hod.

http://www.republikakravihora.cz/


Degustace vin na košt proběhne 17.4.2011 v 10:00 hod.
Prosíme vinaře o pomoc při bodování.

pondělí 11. dubna 2011

Zápis z drdůje

Loď se pohupovala na klidných vlnách již svírajícího se zálivu. Zemi bylo bezpečně vidět okem na obou stranách. Severozápadní větřík lehce napínal plachty a bezmála měsíční putování po Vnitřním moři se zdálo být u konce. Snad jen zvracející trpaslík Brim nakloněný vstříc mořským vlnkám nesdílel nadšení ostatních cestujících a osadníků. Město Rilond, královské lázeňské sídlo na soutoku dvou nejmohunějších toků Západní Dálavy, Perla Tary, město mnoha kultur, brána pouště; bylo již na dohled. Radost nových kolonistů snad jen trochu znejistělo to nebývalé množství kouře, které se z města vznášelo do oblak...

Připlouvající loď do Rilondu
…...

„Tedy ujednáno drahý Leviathane. Máš v této věci moji plnou podporu. Jsem rád, že mohu spojit síly s někým takovým, jako jsi ty. Ovšem, jak říkám, mužů teď opravdu není nazbyt a situace je velmi nezáviděníhodná. Pošlu s tebou alespoň doprovod. Pár mých mužů tě provede až domů. Hodně zdaru, příteli.“ Eralis se na chvíli zahleděl k nebi, jako by snad doutnající kouř měl být předzvěstí něčeho dalšího; pak se ale zlehka dle bontonu uklonil, pozdravil a spěšně odešel za dalšími povinnostmi.

Na návštěvě u Eralise

…...

„Cesta má mnoho podob. I samotný Pouník na svých cestách, pakliže váhal a leckdy mohl být i ztracen, tak začal hledat ve svém nitru. I zde jsou cesty rozmanité, ba mnohem více než-li ty, které nám začínají pod nohama. Často něco napoví rozum, avšak pravá víra pramení ze srdce. A máme-li touhu nějaké místo navštívit, potkat nějaké přátele a známé, je to nejspíš Poutníkovo pokynutí, že tak máme učinit. Vždyť kdo jiný má být nositelem zpráv o širém světe, cestářem i hraničářem, než ten, který nebojí se vyrazít osudu vsříc, pevně opřen o svoji hůl...“

Cesta je alegorií života...

…..

„Pane, jsou všude v na střechách, číhají v okolí, smyčka se utahuje. Musíme prchnout! A to nejlépe podzemní chodbou a v přestrojení.“

Podzemní útěk portálem

…..

„Kurvaáá, Juliáne!“ Mladý hevrenský jinoch zmizel dírou ve stanu a zabořil se do narozeninového dortu jednoho z nejvýznamějších mužů ve městě. Tonda zaskřípěl zuby, trochu se oprášil a pomalu vyrazil za tím koňákem, vytáhnout ho z té bryndy...


…..

Mladá paní Krakorecká ležérně postávala v přítmí luceren parku, její jakoby mimoděk nevinně skloněné cudné oči si prohlížely toho šikovného šlechtice. „To víte, jsem jako pomeranč. Drsná slupka, mnohdy hrubá na povrchu. Však ale, až poznáte, leccos se ukrývá uvnitř,“ zdůraznil rozšafně mladý šlechtický pán a přitom jakoby mimoděk uvolnil sevření svého pevně semknutého límce. Lady Krakorecké zasvítily oči, lehce pohodila svými zrzavými lokny a její živůtek počal býti trochu těsným. Avšak nenuceně se usmála a nadechla k otázce. „Pane Leviathane...


Lady Krakorecká

…..

Jeho hlas se rozléhal celým nádvořím velkého Konventu a rezonoval do každé jeho části. Začalo svítat... „Za čest a slávu Eldebranského řádu. Za Danérii. Za Rilond, za svobodu a náš lid! Přátelé, není jiného zbytí. Rozhodný čas se nachýlil. Je v našich srdcích, pažích i na naší cti a umu, nakolik ubráníme toto město. Bráníme nejen čest řádu a jeho hodnoty. Brnáníme hodnoty království, trůnu mého otce i vůli Urozeného sněmu. Především ale bráníme obyčejné lidi, a to i vaše ženy a děti. Bráníme lidství před skřetí zhoubou! Nažeňme je pryč za Kamenný most. Jako příboj naráží o mořské útesy. Nažeňme ty temné zplocence do moře. Rytíři, muži cti a odvahy, přátelé, svobodní lidé, občané tohoto města! Vyjeďme! Ať nás všech Sedmnáct provází! Vstříc! Trubte! Ať prapory vlají, polnice rozezvučeny jsou! Nadešel čas ukázat, kdo dlí v těchto zdech! Přátelé, je to na nás. Vyjeďme do úsvitu, do nového dne s vírou, kterou oni nemají. Ukažme jim, že nám na našich domovech záleží. Vstříc! Kupředu! Charge! Za Danérii, za Rilond...!“ Stovky podkovaných kopyt se rozezvučelo na dlažbě Konventní dvorany. Desítky rytířů v lesklých zbojích pozvedlo své zástavy a za hlaholného povzbuzování přecházelo z klusu do cvalu. Zem se začala třást. Paprsky úsvitu ranního slunce přivítaly vysoké trubky z městských věží...

Nájezd rytířů

….....

„Vrtačky jsou připraveny pane. Jen provedeme ještě bahenní lázně a mastičkovou kůru a hned se nalodíme. Kam, že to vůbec plujeme? Za Zar Linkim? Ó, a podepíše nám čepičku?“ Freon zhnuseně odhlédnul od nadržených zplozenců klanu vrtáků k hořícímu městu, kde by snad mohl být i více nápomocný. Zkontroloval šípy v toulci, tětivu a rozeběhl se do útrob města. Arul s rybářem na břehu pozorovali celou scenérii z bezpečí břehu v Zámostí. „Prááásk! Země se zachvěla a …. a Kamenný most. Kamenný most, vecholné dílo Arvedanů spojující Starý Rilond se samotným městem byl celý rozmetán v kusy. Obrovské kamenné bloky, um dávných předků odolávající stovky let živlu řeky nyní společně s desítkami skřetů a jiných stvůr padal do zkalených vod Durenu. Poslední lodě, co snad ještě v tu dobu kotvily v přístavu, už nadobro vzaly kurz na volné moře. Nebo některé aspoň do vod Rilondského zálivu.

Samozavedení vrtačky v praxi

…......

Brim se pořádně rozkročil, aby stál pevně nohama na zemi. V podzemí i jinde na světě viděl už hodně věcí. Teď ale stál uprostřed Konventní, jedné z hlavních tříd Rilondu. Ta byla poloprázdná, jen sem tam nějaké hořící trosky, zbytky barikád a polozbořené domy. V ústrety se k nim blížil černý stín, snad smrt sama. Temný paladin. A Brim začal uvažovat, co to znamená ten strach...“ A kurva.“ To Tonda uskočil plavmo skrz bednění prvního domu pryč z ulice. Míra zaznamenal, že se něco děje. „Urghrhgháááááá,“ rozeběhl se a vyrazil tomu jezdci vstříc. Další události následovaly již bezprostředně v nepopsatelně rychlém sledu...


Temní paladinové v centru Rilondu

…......

Na Radničním náměstí se slavilo. Krvavé vítězství, za něž zaplatili obránci nebývale vysokou cenu bylo vybojováno. Rilonďané měli zase na chvíli důvod bavit se o hrdinských činech a nemyslet na to, kterak jim kručí v žaludcích, či jak se dostat rychle na nejbližší loď pryč. Kamenný most byl stržen. 


Dřívější typický pohled na město - v blízkosti vinic
Ve skřetím táboře přišli o elitu, výkvět své armády – temné paladiny. Výhled na snadné a rychlé dobytí města byl ten tam. Schylovalo se k dlouhému úpornému obléhání města. Ulice začali zaplňovat další žebráci, tuláci, rabovací tlupy a další existence. Však ale v blízkosti přístavu i Radničního náměstí hlídají pořádek městské gardy. Zde se etabloval jakýs takýs pořádek a částečně se navrátil i obchod. Zavedený přídělový systém nevoní každému. To se však o to více dá využít v aktuálně započínajícím politickém boji.

Politický boj je nemilosrdný