Zpráva o Taroské operaci

Orlí Poutníci jsou jako mor, který se neustále rozšiřuje a hloubá ve věcech, jež měly být dávno zapomenuty a ponechány v prachu dávných časů. Hrstka hraničářů a dobrodruhů věřících v obrodu společnosti, ideály svobody, rovnosti a vlastní přesvědčení ve své konání. Vždyť lidská slabost, malověrnost a pochybování, které se dá vždy tak snadno využít... Vždyť i samotné lidské skutky jdou cestou nejmenšího odporu bez větších projevů snah o něco většího. Uplatit, pohrozit, pochválit i jakkoli využít se dají lidé sami proti sobě a svým nejbližším. Ano, sen o velkých skutcích a snech lidí žijících v rovnosti a svobodě se pomalu rozplynul. Z Kruhu Orlích poutníků jsou již vyhnanci. Nedokázali ochránit vlastní državy ani před svými lidmi. To, že Blažidar vytáhl proti našim pevnostem, byl opravdu dobře promyšlený a nepříjemný tah hodný nemalého strategického významu. Rovněž i takticky dokázal své jednotky natolik využít, že našim jednotkám zasadil citelné ztráty. My se pak museli stáhnout z předsunutých pozic a celou operaci podél Ellionu přinejmenším na pár měsíců opět odložit. Ovšem hlavní nevýhoda Tarosu je v jeho roztříštěnosti. Oproti pevné vládě jiných panovníků je tato konsenzuální vláda Kruhu poutníků v případě potřeby více než neefektivním nástrojem politické moci. Rozhodování několika představitelů nemá legitimitu stvrzenou majoritními elitami putujícími neustále na cestách. Blahosklonný přístup k prostému lidu tak implikuje nízké daně a velmi liberální prostředí, z kterého vzejde opravdu malá, ne příliš vydržovaná armáda. Zkrátka Taros je ještě mladý a proto příliš tápe. Proto bychom tak jak tak stejně toto město jednou do svých plánů zahrnuli. Nejistota představitelů nositele Orla však naše kroky akorát uspíšila. Jednotky pohraničních sil byly v záloze již příliš dlouho. Čekání je příliš vyčerpávalo. Proto i přes jisté ztráty s určitou podporou žoldáků, několika komand a našich spojenců se nám podařilo celé sídlo oblehnout a odříznout od okolního světa. Taros, můj pane, je připraven, aby vám kleknul k nohám…

Okolní záležitosti měly více než dobrý souběh. Zin Zar povstal, aby znovu pozvedl to, co bylo po dlouhou dobu ztraceno a co muselo být skryto před zraky slídivých Jiřiček a Šedých mnichů. Jistě zde najdeme slušný výchozí potenciál pro další vyjednávání, protože jsme už de facto od počátku pomáhali tahat za nitky, které jim pomohly učinit to, co se stalo. Orlí poutníci po určitých konzultacích posílili své jednotky na západní hranici se Zlatým lesem. Několik svých oddílů poslali na průzkum i do země Fu…

Drobnější investice do akcí na jihu se nezdařily s plnou silou, ovšem zato stojí aspoň zmínit naše aktivity na poĺi opačném - v oblasti Pětivěží. Zvláště pak v klášteře boha Poutníka - Aleitheia. I přes ochranné svěcení se nám podařilo víru v tamní oblasti podlomit. V souběhu dění a destabilizaci v regionu (boj mezi dvěma zemanstvími), se podařilo další část pozemních sil alokovat k zabezpečení severní Taroské hranice. Mnohé síly v této nastalé situaci reagovaly zabezpečením obchodních cest. To zvláště podél Ellionu a kupeckých stezek. To bylo posíleno i vědomím určitých neshod s Východní Dálavou - zvláště z nařknutí z diplomatických ovlivňování a zasahování do vnitřních záležitostí nezávislého knížectví Gwer Graen, jež je pod neformálním patronátem Waldenovy administrativy. Cesta do Tarosu již byla jako skluz jemným hedvábím…

Město bez spojenců, bez podpory vlastního lidu, jež je rozházen po okolí… Určitý nedostatek centralizace se projevil hned prvními neshodami s Pětivěžím. Z tohoto konfliktu se už od počátku snažili v Březně vytěžit co nejvíce. Jednání byla dlouhá a emotivní. Ovšem naši agenti diplomacii a protokol zvládají mistrně jako rovněž i jiné prostředky ovlivňování…

Proto je dnes šachovnice natolik odkryta. Naši pěšci na rozbouřených hladinách vnějších hranic postoupili až na nejzazší okraj, abychom mohli zajistit vnitřní situaci a zajistili stáhnutí zde působících agentů a výzvědných komand. Město Taros, symbol svobody a naděje mnohých osadníků je již na pokraji zkázy. Při oslavách Nového roku byl proveden rozhodující útok. Informace o něm přikládám ve zvláštní zprávě. Rozhodující je tedy výsledek. Vnější opevnění zabrány. Město obleženo. Řeku se snažíme překlenout. Zajatci pilně pracují na přehradě, která pomůže překlenout Ellion ve směru po proudu od Tarosu. Od jihu zřejmě nic nepřijde. Tam výraznější aktivitu nevykazujeme. Na několika místech již město hoří. Několikrát se podařilo prolomit i první stupeň hradeb, ovšem při zteči byla vlastenecká urputnost obránců nehledících na vlastní ztráty rozhodující. Proto je celá situace pevně pod kontrolou a jak již bylo řečeno, veškeré cíle jsou jen otázkou času…
Čas Orlích poutníků se již nachýlil…

Z plné moci svého pána zprávu podal agent G