Speciální politicko - analytické číslo Královských novin

Analýza událostí letošního roku - 855 k.l.

Povodí Durenu
• Z Tisíců jeskyní vyrazilo proti Západní Dálavě vojsko
složené ze skřetů, hevrenů, žoldáků a domorodých
kmenů. Horní knížectví padlo. Dobyvačná armáda vedena nikoliv Zylem, ale skřetím generálem
Agunághem. Vojsko pak v novorostu vyrabovalo i Sinwarské
knížectví. Zástava Tevirponu byla spálena a místní obyvatelstvo porobeno do područí skřetů. Zatímco knížata z Povodí Durenu domlouvala společnou obranu, rilondský místodržící
Dedar Strbic a markrabě Eralis er Gwendor se obrátili
s prosbou o pomoc do Danérie a také na jeho jasnost, uctivého krále Waldena er Gwendor, jakož i na
trpasličí města Kraz a Kwesar.
• 2.–4. rozkvetu proběhla Bitva u Velkého Trhu. Spojené
zemské vojsko durenských knížat bylo Agunághem
na hlavu poraženo a mnoho knížat a šlechticů
padlo. Zbytky armády odvedla kněžna Faela er Daerlen
mladší k Rilondu. Celé Povodí Durenu stanulo v podstatě ve skřetích rukou a 21. zelence byl obležen
i samotný Rilond, perla Tary.
• V hlavním městě Západní dálavy vypukla panika a
chaos. Lidé začli po moři prchat do Nového Solnohradu
na všech dostupných plavidlech. Začaly se
šířit zvěsti o konci světa. Rilond se vyprázdňuje,
zůstávají jen nemajetní, vojáci a mágové. Chudina
se pouští do rabování a nikdo jí nebrání.
• 27. zelence se za podivných okolností stává markrabě Eralis jediným pánem dálavy. Jeho dlouholetý oponent, místodržící Dedar srbic umírá. Rozhodne se neopustit Rilond, srdce a symbol
celé kolonie a podaří se mu dohodnout s Celigojoviči
(piráty severského původu), kteří sídlí v Novém
moři. Statní barbaři posílí hradby města a jejich lodě
budou chránit moře i Duren.

Skřetí državy
• Državami se šíří příběh o vysokém a zářícím jezdci na
stříbrosrstém hřebci, který přichází osvobodit otroky
– mnoho z nich ho prý vidělo, jak na svém oři uhání
Državami. Skřetí lordi začínají být znepokojeni, v Hořkých
horách dokonce musí zakročit padesátičlenný
oddíl Severozápadní armády proti skupině odbojných
Bdících, která se zabarikádovala v jedné ze štol.

Zlatý les a Skřítčí vrchy
• Čam provincie Thien, Gonča Panše, svolává vojsko
proti neznámému nepříteli. V Ši Mui, centru provincie,
shromažuje skřítčí vojáky, ale také řadu žoldnéřů
z řad trpaslíků, elfů a lidí. Mezi skřítky se hovoří
o hrozbě ze severu, o tom, že lesní elfové chystají
útok.
• Armáda brzy vyrazí na cestu k údolí Šira, kde se leží
klášter Šedých mnichů. Skřítci brzy pochopí, s kým
jde jejich vládce bojovat, a hromadně dezertují. Několik
mil před cílem už z čamova vojska zbývají pouze
najatí žoldáci. Šedí mniši jim vycházejí vstříc a spolu
s nimi i skřítčí dezertéři. Boj je rychlý. Zbytek poražených
žoldnéřů prchá před rozběsněnými skřítky. Jsou
všude pronásledováni, provincii Thien zachvacuje
masové povstání. Nepřátelé jsou nakonec pochytáni
a lynčováni – spolu s nimi i Jestřábí lovci a další
čamovi přívrženci. Dav rebelů oblehne dům Gonči
Panšeho a podpálí jej. Vládce provincie skončí i se
svými nejvěrnějšími v plamenech.
Situace v Thien znepokojí čamy ostatních severních
provincií. Kao Si a Onča shromáždí armádu.
Chystají se potlačit vzpouru a nastolit pořádek.
Nan Dan zatím zůstává stranou. Její čam, Zan Linki,
nechce s ostatními správci spolupracovat a odmítá
vyslat své skřítky na trestnou výpravu. Tím se definitivně
zpřetrhají vazby mezi Nan Dan a ostatními
severními provinciemi.
Na hranicích Skřítčích vrchů jsou uvedeny do
pohotovosti elitní jednotky horských skřítků. Do
provincie Thien pronikají komanda, jež mají za úkol
podpořit vzbouřence, zajistit jim kvalitní výcvik a výzbroj.
Agenti Horského císařství (mezi nimi mnoho
skřítčích exulantů ze Zlatého lesa) pomáhají rebelům
formovat obranu, zároveň budují strukturu nové armády
i vlády. Správcem Thien je ustaven skřítčí bojovník
a lidový hrdina Ori Fang. Dračí císař Wu Šeng
varuje správce Onči a Kao Si, aby se nedopouštěli
žádného vojenského zásahu ani provokací. Hrozí,
že jinak osobně povede obávaná vojska Horského
císařství na pomoc lidu provincie Thien. Nehodlá
nečinně přihlížet dalšímu bratrovražednému boji
skřítků a je ochotný kvůli tomu porušit dávnou přísahu,
kterou kdysi složil. Správci provincií Kao Si a
Onča berou jeho výstrahu vážně a zastavují trestnou
výpravu. Opevňují se na hranicích s Thien, to samé
činí povstalci za podpory horských skřítků. Nastává
období ostražitého klidu.
• Během jedné noci nad Zlatým lesem a Skřítčími vrchy
pohasnou měsíc i hvězdy. Nebesa zakryjí temné
mraky, až do úsvitu řádí strašlivá bouře. Do Přírodní
úrovně se vrací Zin Zar.

Lendor
• V lendorském Draengrundu dojde k zaplavení většiny
štol kmeny goblinů, apúků, gulgortů a dalších
ras Podzemní říše. Hlava trpasličího města Ingenbolt
VIII. vysílá zoufalou žádost o pomoc králi hor a ostatním
klanům.
• Kněží slunce přitvrdí ve své rétorice. Začnou hlásat
království Aurionovo na zemi, ve kterém nebude ani
sociálních rozdílů ani nespravedlnosti, ale jen šastných
a zbožných lidí. Tím si na svou stranu začnou
získávat hlavně prostý lid ve Storabsku a Danérii, ale
také v Almendoru a městskou chudinu v Keledoru.
Budou pořádat poutě na kopce, kde se o východu či
západu slunce budou celé davy modlit k Bohu slunce.
Jakékoliv pokusy omezit tato shromáždění se minou
účinkem.

Dálavy
• Obléhání Canthie se zdá být nekonečné. Hevreni
odolávají útokům spojených vojsk Almendoru a trpaslíků
ze Zelanských vrchů a statečně brání mocné
hradby svého města. Do ležení dobyvatelů podnikají
smrtelné útoky hevreni vedení Janošem Brukkou a
jeho druhy z řad Orlích poutníků, kteří se uchýlili
do plání po pádu Svobodných měst. Někteří z nich
působí také přímo v samotné Canthii.
Hevreni jsou vyzbrojeni Zylem, mnohé zbraně
pochází z arvedanských časů.
Hevrení záškodnické oddíly soustavně útočí na
nepřátelské zásobovací jednotky a obléhatelé Canthie
tak trpí nedostatkem zásob, léků a výzbroje.
V Zelanských vrších těmto oddílům velí Tiago
Nabuloš, noční můra zdejších trpaslíků. Hevreni jim
uřezávají vousy a zhotovují si z těchto trofejí ozdoby.
Trpaslíci jsou stále více demoralizováni.
• Za králem hevrenů přichází do obležené Canthie Zylův
posel. Přináší informace o tom, že trpaslíci působí
v podzemí města a chystají nečekaný útok. Zylovy
Noční stíny získaly v Derteonu mapy canthijského
podzemí. Král je s povděkem přijímá a na oplátku
vysílá své bojovníky na pomoc Zylovi při tažení v Západní
dálavě.
• Trpasličí jednotky čítající na 1500 vojáků, vedené
Wulnufarem, nejstarším synem pána Kwesaru, vstoupí
do podzemí Canthie. Chystají se překvapit spící
město. Netuší, že hevreni vědí o jejich záměrech.
Většina bojovníků se nevrátí, zbylí vypráví o hrůzách,
které je pod městem potkaly. Přinášejí si těžké
popáleniny, mnozí jim záhy podlehnou. Další přeživší
trpaslíci umírají z neznámých příčin, ač na sobě nenesou
žádné viditelné stopy po zranění.
Mezi trpaslíky se šíří pověsti o strašlivé kletbě,
kterou probudili v temnotách. Odmítají se do podzemí
Canthie vrátit.
Tu samou noc, kdy trpaslíci po stovkách hynou
pod Canthií, rozpoutají skřetí mágové nad ležením almendorských
vojáků běsnění živlů. Almendořané se
topí ve svých stanech, umírají zasaženi blesky a kroupami
neskutečné velikosti. Vyděšení koně prchají do
plání. Mezi obléhateli zavládne zděšení. Nejen řadoví
almendorští a trpasličí vojáci, ale už i důstojníci
hovoří o nepřízni bohů a pochybují o úspěchu tažení.
Někteří však tuší, že za všemi těmito pohromami stojí
někdo mnohem mocnější než hevreni.

Další místa Tary

• Domorodé kmeny ve Smutném hvozdu povstaly
proti Xintře a jejímu Pavoučímu řádu.
• Gilda Země šelem ztratí kontakt se svou kolonií na
Ostrém ostrově v Korálovém souostroví. Vyšle několik
výprav, ale ty narazí na neprostupnou hradbu
korálových útesů tam, kde dříve bylo volné moře
• Bude pokračovat emigrace Sarindarců, kteří se rozhodli,
že jejich spolupráce s Umrlčím královstvím a
setrvávání v Sarindaru už nemá smysl a ohrožuje jejich
národ. Komunity Sarindarců se usadí ve většině
královských měst a městeček na Taře (na Lendoru
v mnohem menší míře) a dokonce i v plavenských
koloniích. Budou žít v uzavřených ghettech, obehnaných
zdmi či vlastními hradbami, a pro jejich obchodnickou
povahu a ekonomický přínos jim budou
mnoha vládci dána různá privilegia. V Almendoru
a Východní dálavě jim bude povoleno provozovat
veškerý hazard, a to bez zdanění (jiné obory podnikání
však pro ně budou zdaněny několikanásobně,
takže se jim nevyplatí je provozovat), v Keledoru a
Jižní dálavě jim bude povoleno oficiálně obchodovat
s omamnými látkami a protože do Erinu přibudou po
moři s vlastní flotilou, budou přijati za další městskou
gildu, s monopolem na obchod s veškerými krajinami
na jih a východ od Země šelem.

Bohové
• Kněží Temné desítky začnou rozšiřovat pomluvy,
jejichž obětí se stane Rianna, potažmo celá její církev.
Pochybnosti o tom, zda dokáže ochránit domo8
vy obyčejných lidí, neustále vzrůstají a jsou živeny
i dalšími pověstmi. Zkazky mluví o tajných rituálech,
jež se odehrávají uvnitř jejích chrámů, o hrůzných a
krvavých činech, které Rianniny kněžky drze maskují
za vlídnou a přátelskou tváří. Chrám v Albireu
je vyrabován lůzou, několik svatostánků v menších
městech lehne popelem a kněžky jsou roztrhány
rozzuřeným davem. Na důrazné potření nepořádků
není v Dálavách dostatek ozbrojenců. Už déle trvající
proces rozdrobování Rianniny církve do menších
komunit je tím výrazně urychlen a během několika
týdnů se Riannina církevní organizace jako taková
v podstatě zcela rozpadá.
• Ndangawina touha stát se největší bohyní války vyvrcholí
vyzváním Gora na čestný souboj. Posvátná
půda před Sintarskými branami se stane svědkem jejího podlého
úskoku, kdy nedodrží posvátná soubojová pravidla.
Do souboje totiž v předem smluvený okamžik zasáhnou
intenzivní modlitbou stovky Ndangawiných
kněžích a věřících po celém světě a dodají tím bohyni
sílu, takže Gora porazí. S jeho hlavou ho opustí i jeho
proslulá pýcha. Ndangawin úskok je úspěšně zatajen
a naopak Gor bude vysmíván jako zbabělec a parodie
na boha války. Uražený Rytíř se na nějaký čas stáhne
do ústraní a autorita jeho kněží výrazně upadne.
Těm, kteří uznávají válku a boj, nabídne Ndangawa
vroucí náruč.
• Vzrůstající vliv Inaky mezi obyčejnými lidmi a stále
četnější útoky jejich služebníků na Siaronovy věrné
způsobí, že se jeho kláštery budou stále více uzavírat
do sebe a jejich hlavní činností bude sbírání informací
o protivníkovi, vyhledávaní jeho doupat a boj
na vlastní pěst. Nejvěrnějšími spojenci Siaronovců
budou především stoupenci dalších živlových bohů,
tedy Faerona, Dunril, Mauril, Alcaril a Bongira.
• Tarfein se rozhodne vzít pomstu za poraženého Rytíře
na svou zodpovědnost a v lidské podobě se neohroženě
vydá do Země nářků bojovat s Temnou
desítkou. Bez úskoků a lstí, tak, jak je mu vlastní, zde
vykoná mnoho bohatýrských skutků a nakonec také
padne hrdinskou smrtí. Temná desítka oslaví další vítězství
a mnozí budou Tarfeinovi jeho nerozvážnost
vyčítat, někteří ho budou dokonce považovat za hlupáka.
O jeho velkém lovu se však mezi jeho kněžími
i obyčejnými lidmi budou vyprávět dobrodružné příběhy
a zpívat epické písně, což trochu navrátí víru ve
statečnost Sedmnáctky.