Temné zvěsti z okolí Bačerné

Tiché vody vypadají v noci i zlověstně


Mrtvé tělo u břehu, za úsvitu

Zlé zvěsti pro vesnici Bačerná kdesi na pokraji, či snad v lůně divočiny samotné, daleko od ostatní civilizace jako její výspa, ztracená kdesi v zapomnění. Široko daleko nikdo, jen vaše vznikající osada složená z mnoha pochybných existencí, ztroskotanců i těch, třetí se rozhodli zkusit své štěstí znovu a počít nový život daleko od toho starého, zpřetrhat vazby a vrhnout se do neznáma.
Po několika aldenech usilovné práce, dřiny a snah vybudovat si vlastní místo pod sluncem se vám dostalo několik indicií, kde jste se to vlastně ocitli a kde se rozkládá vaše panství. Nutno říci, že obhájit jej, nebude jen tak dílem pro obyčejné smrtelníky. Jako hozenou rukavici a pionýrské osadníky vás vyslali Orlí poutníci tam, kam se doposud mnozí ani neodvážili ani s ozbrojeným plukem. O předchozí výpravě, která se zde měla usadit nedošly ani částečné zkazky. Spáleniště a popel… To byla odpověď na činy, které se odehrály těm, kteří zde byli před vámi. Jen profukující vítr byl svědkem předchozích událostí.
To se ale mělo brzy změnit!
Jednoho dne ještě před úsvitem, zrovna když Budislav Lehotů vyháněl ovce na pastvu, spatřil něco, co nikdy předtím. Živou trosku, zbídačeného a polomrtvého člověka, zpola rozsápaného, dehydrovaného, s cáry hadrů smíchaných se špinavou kůží rozdrásanou do hlubokých ran. Pot smíšený s krví, pach moči, skoro smrt sama…
Tak ležel zbídačený chudák na pokraji mezi, kam se právě Budislav chystal vyvést své stádo. Jeho životní zkušenost a přirozená nedůvěra jej jala raději zavolat ostatní mužské z celé dědiny. I když tak časně málokdo byl zvyklý vstávat, mnoho z vesničanů sešlo se nad tímto zbídačeným tělem. Stigmata na jeho těle, celé vzezření působilo, jako by jej vyvrhlo samo peklo. Všichni bojácně sledovali tento úkaz několik kroků z povzdálí. Až teprve Firean M´byia se prodral hloučkem a vytáhl jakous zapáchající mast, kterou promnul rány na tomto zuboženém těle. Zdálo se to nemožné, ale tento elf prohlásil, že daný ubožák je zřejmě naživu. Pýšek Smotlach hned společně s ostatními zařídil provizorní nosítka a za pomoci Golbrochovy party se podařilo raněného přepravit do dlouhého domu, hlavní budovy ve vesnici. Milada Maczenská společně se služebnou Nathanou připravily drobnou lázeň, kde za pomocí žínky a bylinných obkladů pomohly aspoň zčásti omýt tělo příchozivšího. Celá vesnice a děti především byli zvědaví, o koho se jedná. Pýšek Smotlach ustanovil u raněného celodenní stráž a službu, která se měla starat o léčbu, ale také o bezpečnost v případě, že by se onen probral. Staré báby vymyslely řadu spekulací cože je ten daný zač a že je to stejně napůl nebožtík s jednou nohou v hrobě. V horečkách a s vystouplými stigmaty, krvavými mokvajícími šrámy neměl daný moc šancí. I to jal se Pýšek ztloukati rakev.
Všichni, kteří měli aspoň potuchy o medicínském umění dali své hlavy dohromady. Mnoho nezabíralo. I Konrád Radech strávil mnoho nocí zadumán v motlitbách. I Domeniques složil již několikrát zvířecí oběť i učinil rituální malování. Až Smilek Přerub jedné noci poprvé promluvil se záhadným raněným. Snad jen bohové vědí co, ale té noci, jako by se vše přelomilo. Snad to bylo i tím, že zrovna nad vesnicí zářil měsíc v úplňku, snad i tím, že se té noci ztratily dvě kozy, a i tím, že hrob Jacka Kromeši byl ráno nalezen vyrabován. Malá Jituška Maczenská rovněž té noci dostala vyrážku s velkými boláky. Mnoho se událo té noci a nemnohý zamhouřil oka. Každopádně pozitivním výsledkem byl obrat raněného zbídačeného chudáka zpět k životu. Již za pár dní byl schopen srozumitelně promluvit a vyjevit své jméno. Ibrahim Ibn Jákob - Numnejec z Lendorských pouští. Oč překvapující byla jeho slova, když všem vyjevil, že on je jedním z přeživších obyvatel této vesnice. Vesnice, která slehla do základů až na popel před vaším příchodem. Začal tak jeden veliký temný příběh, příběh o krajinách, které se skrývají za vašimi domovy, začínajícími za nejbližším ohybem hvozdu. Nikoli kdesi v dobrodružných dálkách, ale hned tam, kde začíná stín kopců, které shlížejí na vesnici. Zkazky temné a zlověstné, plné zmaru a beznaděje.