Zelený čtvrtek - zelené pivo

Pojďme se napít zeleného moku. Od 17:00, pivovarská pivnice na mendláku. Trvání cca 2 hodiny.
---
reklamní fážka Starobrna:
Oficiální prameny nás učí, že důvodem je tradiční nošení zelených mešních rouch. Jiné, ještě oficiálnější prameny, hovoří o tom, že název vznikl přesmyčkou z původního německého názvu Greindonnerstag, což znamená lkavý čtvrtek, na Gründonnerstag.
Ruku na srdce, lze těmto vysvětlením skutečně věřit?
Vkrádá se totiž otázka, zda skutečný význam Zeleného čtvrtku neleží daleko hlouběji, v našem pohanském dávnověku. Když tuto možnost připustíme, možná se přistihneme, jak pohanská zelená barva prosvítá skrz pestrobarevné nánosy staletí a vtahuje nás do fantastického světa na počátku věků. Do doby, kdy posvátno se ukrývalo v přírodě, kdy čas rituálů odměřovalo slunce. Do doby, kdy rituální rok otvíral sabat jarního slunovratu, zasvěcený bohyni Ostaře nebo Eostre. Mimochodem nepřipomíná vám to Easter (anglicky Velikonoce)? Svátek trval od jarního slunovratu (21.3.) do prvního úplňku a byl oslavou znovuzrození a nastupujícího jara. Hlavní barvou této bohyně a svátku byla zelená, která symbolizovala probouzející se nový život ve všech formách. Oslavy doprovázelo malování vajec a pletení květinových věnců. Původ velikonočního králíčka hledejme také v kultu bohyně Ostary. Původně to sice byla mláďata divokých zajíců, v každém případě však symbolizovali fertilitu svou úžasnou schopností se rychle rozmnožovat. Součástí svátku bylo probouzení Matky země, rituální setba, včetně pití rituálního nápoje, zpravidla piva, ve kterém byli louhovány mladé zelené dubové listy. Naši předkové věřili, že požití takovéhoto nápoje přinese probuzení vnitřní životadárné energie a odežene všechny nemoci.
Věříte? Nevěříte? To rozhodnutí je zcela na vás. V každém případě a pro jistotu, objednejte si jedno zelené pivo a dopřejte si.
Protože je to na Vaše zdraví!
Zelené pivo na Zelený čtvrtek.